To chápeme. Jinou věc ovšem chápeme hůře: Proč Petra Paroubková láká děti (a skrze ně voliče) na disky se svou tváří, ale s cizími daty?
Voliče nezajímají detaily sporu s firmou Multisonic. Voliči je fuk, vidí-li na pohádkách namluvených známými herci logo Multisonic či logo ČSSD. Volič se ale může zeptat: Když Paroubková tak zdůrazňuje svůj vztah k dětem, proč do toho nedá něco vlastního? Proč svou fotografií autorizuje něco, co je produktem jiných? Ne že by to muselo být právně relevantní, ale cosi to o člověku vypovídá.
Když už se někdo vloží do kampaně, víme o něm, že má peníze od státu. Víme, že za ně může rozdávat cokoliv (jako třeba minule ODS film Good Bye Lenin!). Ale vidíme-li tvář z kampaně na něčem, co nereprezentuje ani myšlenky, ani úsilí dotyčného, pomyslíme si něco o manýrech "nových Rusů": co chci, to mám.
