K prvnímu kousku mě inspirovali čerství zájemci o křeslo předsedy ODS Petr Gandalovič a Miroslava Němcová. Oba se ve velkých rozhovorech pouští do krotké kritiky Mirka Topolánka se stejnými argumenty. Předseda je prý zralý na vystřídání hlavně proto, že vyklidil prostor v ekonomických tématech a přenechal je svému příteli Miroslavu Kalouskovi. Ten si na nich - a Karlu Schwarzenbergovi - snadno a rychle postavil stranu se slušnou podporou.
Mají v podstatě pravdu. O ekonomických plánech ODS teď zrovna nikdo nic netuší. A není to úplně novinka posledních měsíců. Bezradnost ji provází vlastně už od voleb 2006. Po nich v podstatě musela přiznat, že ji "ekonomický expert", později ve vířivce utopený Vlastimil Tlustý, zatáhl se svou tlustou peněženkou do podobného podvodu, jaký v roce 2002 spáchal na voličích pod heslem "Zdroje tu jsou" dosluhující eurokomisař Vladimír Špidla.
Topolánek nedokázal zastavit Tlustého
Martin Říman před časem vzpomínal, že Mirek Topolánek tušil do jakého průšvihu strana míří, už když na kongresu v prosinci 2005 viděl pobíhat Tlustého s jeho daňovým kolečkem a hlasitými sliby desetitisíců korun do každé rodiny. Neměl ale sílu ho zastavit. Do roka Tlustý padl a jeho utopie vystřídala prázdnota. Ta trvá dodnes.
ODS se to přihodilo v nejhorší možné chvíli. Lidé teď víc než kdy jindy hledají politiky, kteří jim ukážou, kudy vede cesta z recese a obrovských státních dluhů.
Kalousek si téma okamžitě privatizoval. Spolu s knížetem si začali úspěšně hrát na odpovědné hospodáře a zajistili si čelná místa na žebříčku popularity. ODS jen bezmocně přihlíží a nadává na Kalouska, kterého v křesle ministra financí "udělala".
Obrat od pasivního skuhrání k činům bohužel není na dohled. Partaji chybí přesvědčivá osobnost s jasnou ekonomickou vizí. Je mýtus a přežitek hledat na tu roli vystudovaného ekonoma. To v nás jen zůstává stará víra v experty, která nás svazuje jako mnoho dalších formalismů. Ekonomické portfolio je vlastně poslední branží, kde poptávka po odbornících přežívá.
Geolog Vondra, chemik Kalousek
ODS nehledá žádného ekonoma. ODS hledá přesvědčivého politika, který dokáže ekonomice porozumět a orientovat se v ní. Tak jako se geolog Saša Vondra za léta vyprofiloval v zahraniční politice (v poslední době k ní doplnil i z bezpečnostního pohledu klíčovou energetiku). Tak jako si ekonomiku osedlal chemik Kalousek.
Vhled a přesvědčivost se bohužel budují roky. Politika je rychlá branže. Na rychlokvašené nositele vizí je ale stejně tristní pohled jako na nevkusné zbohatlíky nebo absolventy plzeňských práv. David Vodrážka, stylizující se ze dne na den do role ekologa a znalce kvality života, a Pavel Bém před loňským kongresem přes noc se proměnivší ve znalce Lisabonské smlouvy, jsou jen nejkřiklavějšími vzorky svého druhu.
Ti, kdo se stali symboly pronikavých ekonomických vizí, nebyli ekonomové, ale béčkový herec (Reagan), chemička (Thatcherová), právník (Aznar) nebo dopravní inženýr (Dzurinda). Roky ale dávali dohromady týmy chytrých hlav a měli jasno, kam chtějí své země vést.
To teď bohužel ODS netuší, Gandalovičem a Němcovou počínaje. Zatím se zmůže jen na neproduktivní frustraci z Kalouska.
