Lidovky.cz

Takže objektivně...

Názory

  17:38
Ad LN 5. 12.: Kudy a kam ve veřejné rozpravě
Nejsem žádným nekritickým ctitelem Jany Machalické, v minulosti jsem s jejími razantními soudy (jako ona s mými) ne vždy souzněl, ale nyní se jí musím gentlemansky zastat proti křivému nařčení z jakéhosi kritického narcismu.
Michal Horáček sugeruje čtenářům, že jeho výplod propadl snad jen "u paní Machalické a ta se odvolává sama na sebe jako na zdroj,pravdy‘ ". Je to hrubá nepravda. Nepočítámeli mnohé kolegy Jany Machalické v denním tisku nebo server Aktuálně.cz, kde vidí moje analýza Horáčkův opus ještě kritičtěji než ta Machalické, je tu i jediný náš odborný divadelní čtrnáctideník Divadelní noviny (DN), který reprezentuje bohatý mnohohlas málokdy se shodnuvších kritiků. A ten se tentokrát jednoznačně shodl na tom, že Kudykam ve Státní opeře je propadák měsíce. Tomu odpovídala v č. 19 i vzácná shoda 9 internistů i externistů při rekordně mizivém bodování téže inscenace v pravidelné rubrice DN (s jedinou výjimkou nedivadelníka p. Vlasáka).
Pan Horáček se dovolává objektivity: konstatujme tedy objektivně, že o bombastickém "lyrikálu" i o tom, že jeho dunící prázdnotu krom kritiků už naštěstí nahlédli i diváci, kteří pravidelně nevyprodávají hlediště, takže za největší úspěch sám Horáček považuje, když je "téměř vyprodáno", napsala Machalická pravdu a nic než pravdu. A že v tomto konstatování nebyla ani zdaleka sama, jak nepoctivě sugeruje divákům zhýčkaný mediální hráč a jak se lze snadno přesvědčit pouhým nahlédnutím do Divadelních novin.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.