Izrael opakuje svoji mantru, že osídlovací aktivity nepředstavují klíčový problém mírového procesu. Tím jsou hrozby Íránu, terorismus Hamásu, neochota palestinských předáků zasednout k jednacímu stolu. Nicméně rozšiřování židovského osídlení ilustruje názorně nemožnost řešení v rámci daného systému. Je v jasném rozporu s mezinárodním právem, což vedle OSN konstatují i všechny americké administrativy. Zároveň se Izrael nemůže stáhnout zpět z racionálního důvodu, že by se na západním břehu opakoval příběh převzetí moci Hamásem. Dosavadní systém vzniklý v Kissingerově éře předpokládal, že klíčem pokroku pro kohokoliv je přátelství a součinnost s USA. Umírněné prozápadní státy mohly počítat s tím, že USA zapůsobí na Izrael v umírněném duchu. Nicméně hnutí Fatah a státy jako Egypt, Jordánsko či Turecko od jisté doby zjišťují, že USA ztratily na politiku Izraele vliv. To, co by se jinde mohlo jevit jako normální, je na Blízkém východě potenciálně nebezpečné. Pokud totiž definitivně uhasne naděje na spravedlivý pax americana, začne růst poptávka po jiných vizích.