To ale říkali, až když museli; hlavním sdělením byla atmosféra, že takové otázky do politiky nepatří. Před Füleho slyšením se jeden (slovinský!) europoslanec nechal slyšet: "Doufám, že se europoslanci budou schovat slušně a ze slyšení se nestane hon na čarodějnice." Pomocí terminologie odkazující k americkému mccarthismu, který bychom kritizovat uměli, jéje! – zašpuntoval diskusi o komunismu, který probírat příliš konkrétně není radno. Bylo by to zřejmě podobně neslušně osobní jako ptát se kandidáta na jeho rozvod či průšvihy nezvedeného potomka.
Takhle si kvůli kariéristům zvyklým nikdy za nic neplatit necháváme falšovat minulost a rezignujeme na měřítko charakteru.