Také dřív se dělávalo berní přiznání v únoru, ačkoliv se mělo dělat v lednu; to už je takový přírodní zákon, že tato práce se koná v nejšedivější roční době.
Za takového únorového večera – dejme tomu, že se toho dne ani večeře jaksi nepovedla – zasedne hlava rodiny za stůl a pokouší se prostudovat ty berní archy od obalu až po poučení i s vložkami A, B, C a E; po nějaké hodině počne kroutit hlavou, po další hodince tím počne tlouci o stůl a křičet "v tomhle aby se čert vyznal” a tak dále; v noci pak nemůže usnout a den nato se vyptává všech lidí stejně nevědomých, jak se to má pro živého boha vyplnit. Každý mu doporučí něco jiného; následkem toho se hlava rodiny zatvrdí a rozhodne se, že to udělá po svém.
To mu zabere několik dalších únorových večerů, charakterizovaných zvláštní podrážděností, bručením, sčítáním a jinými berními úkony rázu většinou pochmurného. Když pak se tyto úkazy končí a berní přiznání je odesláno, nastává obyčejně březen s četnými a líbezně smírnými symptomy jara. Neboť vězte, že berní fase je tak zhruba poslední trýzeň nehostinné zimy.
Lidové noviny 9. 2. 1928
Fejetony Karla Čapka vybírá Městská knihovna v Praze, která zpřístupnila kompletní Čapkovo dílo v elektronické podobě na www.mlp.cz/karelcapek.