Tomáš Bursík označuje rozruch kolem zvolení Jiřího Pernese ředitelem ÚSTR za negativní kampaň, způsobenou "několika zhrzenými jedinci". Je to tvrzení odvážné, ale v naší zemi ne neobvyklé. Kdekoliv se objeví náznak pochybností a diskuse, už se prý jedná o organizovanou kampaň. Nejen v kruzích odborných, ale i ve společnosti se o novém řediteli ÚSTR a dalším směřování této instituce právem živě diskutuje. A je to tak dobře. Veřejnost se právem ptá, jestli v této zemi opravdu neexistuje pro vedení tak důležité instituce osobnost vhodnější, morálně a odborně způsobilá a obecně respektovaná. Pan Pernes je špatnou volbou. Studium VUMLu označuje za ústupek komunistickému režimu, aby prý mohl i nadále vést muzeum. Dá se to ovšem označit i za jistou formu korupce. Kdo bude v budoucnu garantovat, že pan Pernes nepůjde opět někomu "na ruku" za slib nějakých jistot či výhod ? Zamlčenm studia VUMLu v kandidatuře na ředitele se pan Pernes morálně diskreditoval a neznalostí anglického jazyka ( který je zcela nezbytný pro komunikaci s podobnými ústavy v zahraničí ) se prokazuje jako kandidát nevhodný. Jeho profil dokresluje i údajné plagiátorství v jeho díle o Emanuelu Moravcovi. Ovšem navzdory všemu pan Pernes do funkce "protlačen" byl. Jeho mandát pak začal úprkem respektovaných členů Rady ÚSTR a Pernesovými čistkami "pěkně po bolševicku" od podlahy. My už jen můžeme závidět našim německým sousedům, kteří dokázali v osobách Joachima Gaucka a poté Marianny Birthlerové dosadit do vedení obdobné instituce osoby všeobecně respektované, morálně integritní a odborně uznávané.