Vážená redakce,
dovoluji si reagovat na příspěvek Jiřího Štefana, který vyšel v dnešních LN (30.4.2010) pod názvem Profesor Hájek závěry pitvy neupravoval.
Prof. Hájek prováděl v roce 1949 na žádost Stb pitvu plk. gšt. Karla Lukase, legionáře a účastníka druhého zahraničního odboje, který se jako bývalý důstojník čs. armády na Západě stal nepohodlný komunistickému režimu (zdá se přitom, že značnou roli hrál také zájem o jeho majetek – luxusní auto, které si přivezl z USA, kde v letech 1944-1947 působil jako vojenský atašé) a byl v březnu 1949 Stb zatčen. Závěr pitevního protokolu zněl, že Lukas zemřel na edém plic. S výsledkem pitvy ovšem ostře kontrastuje tvrzení jeho bratra MUDr. O. Lukase (a také dalších svědků), kterému se společně s manželkou podařilo prohlédnout si mrtvé tělo Karla Lukase: "...kustod vyhověl naší žádosti a ukázal nám mrtvé tělo mého bratra. Řekl nám, že měl zcela rozbitá záda a poškozené ledviny. Manželka odhrnula z bratrova těla roušku, která je zakrývala a na levé straně těla bylo vidět na celém levém boku v oblasti kyčelního kloubu velmi rozsáhlou krevní podlitinu a na levé paži rozšklebenou tržnou krvavou ránu jdoucí téměř po celé délce paže od ramenního kloubu k loketnímu." Karel Lukas se těsně před zatčením vrátil z lyžařské túry ve Vysokých Tatrách ve výborném zdravotním stavu a rentgenové prohlídce plic a srdce v ordinaci svého bratra se podrobil jen neochotně. Nález byl naprosto v pořádku a MUDr. O. Lukas vyloučil, že by za dva měsíce jeho bratr zemřel na edém plic.
dovoluji si reagovat na příspěvek Jiřího Štefana, který vyšel v dnešních LN (30.4.2010) pod názvem Profesor Hájek závěry pitvy neupravoval.
Prof. Hájek prováděl v roce 1949 na žádost Stb pitvu plk. gšt. Karla Lukase, legionáře a účastníka druhého zahraničního odboje, který se jako bývalý důstojník čs. armády na Západě stal nepohodlný komunistickému režimu (zdá se přitom, že značnou roli hrál také zájem o jeho majetek – luxusní auto, které si přivezl z USA, kde v letech 1944-1947 působil jako vojenský atašé) a byl v březnu 1949 Stb zatčen. Závěr pitevního protokolu zněl, že Lukas zemřel na edém plic. S výsledkem pitvy ovšem ostře kontrastuje tvrzení jeho bratra MUDr. O. Lukase (a také dalších svědků), kterému se společně s manželkou podařilo prohlédnout si mrtvé tělo Karla Lukase: "...kustod vyhověl naší žádosti a ukázal nám mrtvé tělo mého bratra. Řekl nám, že měl zcela rozbitá záda a poškozené ledviny. Manželka odhrnula z bratrova těla roušku, která je zakrývala a na levé straně těla bylo vidět na celém levém boku v oblasti kyčelního kloubu velmi rozsáhlou krevní podlitinu a na levé paži rozšklebenou tržnou krvavou ránu jdoucí téměř po celé délce paže od ramenního kloubu k loketnímu." Karel Lukas se těsně před zatčením vrátil z lyžařské túry ve Vysokých Tatrách ve výborném zdravotním stavu a rentgenové prohlídce plic a srdce v ordinaci svého bratra se podrobil jen neochotně. Nález byl naprosto v pořádku a MUDr. O. Lukas vyloučil, že by za dva měsíce jeho bratr zemřel na edém plic.