Nebyla to žádná mezistátní návštěva, Schwarzenberg ostatně v pátek ani v sobotu nebyl ještě ve funkci, prostě jen taková snídaně a večeře. Myslím, že čím častěji se budou podobné věci, jako knížecí dvojité přátelské setkání ve střední Evropě, nejen v česko-slovenském případě, ale i v jiných dělat, bude se nám tu žít lépe.
Myslím, že něco takového by měl brzy udělat polský prezident Bronislaw Komorowski. A třeba na nedělní výlet do Bratislavy, která ostatně byla po několik století hlavním městem Uher, by mohl s manželkou a všemi svými, tuším už pěti dětmi, vyrazit i maďarský premiér Viktor Orbán.
A třeba na stejném místě jako Schwarzenberg, tedy v Aucafé, z něhož je krásný výhled na Bratislavský Hrad a celé staré město, vypít nějakou odpolední kávu s Ivetou Radičovou. Jen tak, bez velkých ochranek, týmů protokolářů, si prostě lidsky popovídat, co že to chce s tím Maďarskem vlastně udělat a jak se to má nebo může dotknout Slovenska. Země, která z toho, co se děje v Budapešti má největší obavy a já se Slovákům po pravdě řečeno nedivím.
Ale i když Viktor Orbán dělá některé podivné věci, je to pořád v mnoha ohledech sympatický člověk a zajímavý politik, takže není důvod s ním na to kávu nejít. Kdyby Orbán Bratislavu na vlastní oči nějaké sobotní odpoledne viděl, možná by si uvědomil, jak obrovský skok kupředu za poslední roky Slovensko udělalo a třeba by se mohl i poučit, jak se to Slovákům, těm podle mnoha Maďarů "česky mluvícím Maďarům", vlastně povedlo.
Rozhodně ne tím, že se na Slovensku "sjednocoval národ", na státní budovy vyvěšoval leták že vítězné volby znamenaly přelom v novodobých dějinách.
Ze Schwarzenbergovy návštěvy toho novináři neměli příliš na psaní, což je v pořádku. Ale knížecí věta "jedině, když náš region bude držet pohromadě, tak něčeho dosáhneme" je důležitá a zásadní. A knížeti, jehož předek byl ministerským předsedou Rakouského císařství, to můžete věřit.
