Zoran: Tak co rodina Karle, všechno v pohodě? Jak se jim líbilo v Dubrovniku na jachtě? Kam se hrabe to Toskánsko, viď? Já ty vaše nechápu, vždyť ty vily mohli mít tady, na hezčím místě, i za polovic. Kdyby chtěli, tak bychom i nějaký ten ostrov našli. Co si dáš?Červené, bílé, nebo plzničku?
Karel: Víš, že možná plzeň? V Dubrovníku v pohodě... Ale pojďme k věci, mám málo času a ráno musím letět do Prahy. Co potřebuješ?
Zoran: Tak dobře. Ale vem si aspoň pršut, je domácí, od mého otce, úplně se rozplývá.... No, máme problém. Volal Heinz, ten z Vídně, jak jsme se tu s ním na jaře tak strašně opili. No a Heinz je teď velké zvíře u toho jejich kancléře a má na starosti Evropskou unii. A Heinz volal, že oni, Rakušani zablokují v parlamentu náš vstup do Evropské unie. A hádej proč? Kvůli vám Karle.
Karel: Jak kvůli nám? My vás tam chceme, třeba hned. A rovnou v Schengenu. Vždyť jsem ti to říkal.
Zoran: Já vím, já vím, že říkal. No a představ si, hodinu po Heinzovi volal István, ten co se byl s námi potápět, jak tam sbalil Jadranku a pak se třásla celá loď... no, přesně ten. A István je teď u Orbána taky velký zvíře. No a ten mi volal, že to vypadá, že v jejich parlamentu ten náš vstup do Evropské unie taky neprojde. A hádej proč, kvůli vám Karle.
Karel: Počkej, proč? Vždyť my s Maďary nemáme ani hranici.
Zoran: Já tomu taky nevěřil, ale oni říkali, že vy jste přidali k těm našim vstupním papírům nějakou vaši výjimku, aby vám mohly platit nějaké dekrety. Masarykovy, nebo Gottwaldovy...
Karel: Ne Benešovy. Aha, jo to máš pravdu. To si dal jako podmínku náš prezident, aby podepsal Lisabonskou smlouvu.
Zoran: A vy to k něčemu potřebujete? Prý abyste nemuseli vracet nějaké chalupy Němcům a Maďarům. Maďaři u vás ale žádní nežijí? A Němci taky ne?
Karel: Pár Maďarů a Němců u nás máme. No, k čemu to potřebujeme... to máš těžký, vlastně k ničemu, ale máme to jako pojistku, kdyby náhodou Němci a Maďaři vyhráli u evropských soudů.
Zoran: Ale Heinz i István tvrdili, že u všech soudů jste to vždycky vyhráli. A že v jejich parlamentech to oni nevysvětlí, protože je šedesát pět let po válce a vy Češi tu zase vytahujete, že všichni Němci a Maďaři byli kolaboranti a zrádci a to oni vám nikdy neodsouhlasí. A my budeme v pi.. a ne v unii.
Karel: Když to je těžký...
Zoran: Já ti povím, co je těžký. Těžký bylo se dostat do unie. A my si to nějakou vaší výjimkou nenecháme pos... Když ji tak chcete, tak si ji hezky vezměte a nechte si ji od Maďarů a Rakušanů odhlasovat zvlášť a ne ji takhle srabácky přidávat k našemu vstupu!
Karel: To asi nepůjde...
Zoran: Jo nepůjde. Tak já ti povím, co se stane, pokud v unii nebudeme. Vy Češi tu prostě budete mít šmitec. Zavedeme vám
víza a tak mastný poplatky, že se k tomu moři nepodíváte, každý chorvatský čísník vám plivne do jídla, než vám ho přinese a hádej, co vám přidá do piva!!!!! A z diskotéky bez monoklu žádný Čech neodejde, pokud ho tam vůbec pustí. Jak vás máme rádi, tak vám to dáme sežrat!!!!!! Vyřiď to v té vaší za.... Praze!!!!!!!!
Uff, to jsem se rozčílil. Ještě plzničku. A jak ti chutná pršut?
Opona
P.S. Tento příběh se nikdy nestal.
P.P.S. Realita je často mnohem horší.
