Jedna z dobrých právních zásad říká, že přísnost trestu má odpovídat závažnosti provinění.
Trest tedy nesmí být zneužit pro exemplární potrestání – v takovém případě je trest de facto zneužit pro jiné cíle. Takový přístup ponechme pasťákům a totalitním režimům, my musíme trvat na tom, aby každému z nás bylo měřeno stejně.
Aby nedošlo k mýlce: nechceme tvrdit, že agresivní chování za volantem je přijatelné. Naopak.
Máme jen pochyby, zda soudy měří stejným metrem u všech nehod. V drtivé většině, ne-li ve všech případech, jsou nehody posuzovány "technicky", nikoli jako úmyslný trestný čin. Nechceme se přít, zda v tomto případě šlo, či nešlo o úmysl, jen pochybujeme, zda v podobných dopravních nehodách soud úmysl zkoumá.
O agresivitě na silnicích víme všichni. Jak s ní bojují ministerstva dopravy, vnitra, dopravní policie? Za jednadvacet svobodných let se dostaly pouze k té kameře: nafilmovaly tisíce agresivních přestupků. A to je vše.
V džungli nad asfaltem zemře tisíc lidí ročně. Všichni známe pokuty za překročení rychlosti na přehledném úseku a "staré" obvazy v lékárničce. Ale jak často policie hlídá či pokutuje pirátství? Nestálo by za to vzepřít se útočnosti dřív, než dorazí k soudu?