Lidovky.cz

HRABOVSKÝ: Za tím sloganem 'náš exodus, váš exitus?' si stojím

Názory

  23:24
Kampaň Děkujeme, odcházíme nebyla zaměřena na krátkodobý zisk. Chápu, že ve společnosti těžce poznamenané závistí a z ní pramenící nenávistí se to v očích mnoha lidí muselo smrsknout jenom na otázku peněz pro lékaře.

Martin Engel foto: ČTK

Přesně jak to svým úhlem pohledu vidí Vladimír Bystrov (Pět příčin ztráty důvěry). Věřím, že čas ukáže, jak se věci mají doopravdy.

Za sloganem "náš exodus, váš exitus?" (s otazníkem, prosím!!!) si stojím. Jistěže jsem počítal s tím, že se do něj budou postupně trefovat odpůrci proreformního lékařského hnutí a nejrůznější po zviditelnění toužící mudrlanti a experti na etiku, právo, komunikaci a nevímco ještě. Nyní jsou na řadě pobitevní generálové se svými margináliemi.

Nadsázka byla na místě
Nebyli to neonatologové, kdo začali strašit lidi s kolapsem porodnic. Mrkněte do monitorů a hned uvidíte, kdo s tím přišel první. Pokud si dobře vzpomínám, bulvár nechali lékaři bez povšimnutí. Co taky s bulvárem. Stejně tak s možným angažováním profesionální komunikační podpory ze strany ministerstva. Já sám zastávám názor, že i veřejná správa má právo zaplatit si takovou podporu, byť za to platí penězi daňových poplatníků. Jestli to úředníci přiznají, nebo ne, s tím ať si lámou hlavu voliči a hlídací psi demokracie. Lékařům to může být fuk.

Čtěte také

Nadsázka na hraně byla zcela na místě. Kdybychom poslali po republice od špitálu ke špitálu sanitku s nápisem Lékaři za lepší zdravotnictví, odpůrci by se chechtali, mlčící většina by si toho ani nevšimla, v médiích by se objevilo pár zmínek. Lepší je podrážděná a negativní reakce vedoucí k naplánovanému cíli nežli lhostejnost a nezájem vedoucí k zakonzervování stavu.

S kritizovaným sloganem jsme do veřejného povědomí v nebývalé míře protlačili palčivé otázky, které až dosud byly mlčící většině i většině novinářů víceméně lhostejné. Zneužívání přesčasové práce lékařů, demotivující systém jejich postgraduálního vzdělávání, nenápadné odchody stovek zejména mladých doktorů z Česka do zahraničí, předražené léky, korupcí propletené nákupy všeho možného, co se do nemocnic nakupovat musí.

Dojde k reformě?
Dvacet let to v lékařích doutnalo a odpovědní činitelé to nechávali plavat. Jednou to bouchnout muselo. Že akce budí reakci, že se v médiích nebudou citovat jen jejich názory, že se jim bude nasazovat psí hlava, že budou označeni za vyděrače, že odpůrci nebudou váhat štvát veřejné mínění všemi možnými způsoby proti nim, to lékaři předem dobře věděli. Měli kvůli tomu couvnout a nechat systém i nadále napospas rozkrádání a postupné personální devastaci?

Čtěte také

Jsem rád, že necouvli, i když to teď schytávají ze všech stran. Až opadnou emoce a až se přestanou vztekat ti, jimž se nepodařilo odhodlání a jednotu lékařů rozbít, nastane čas na jiné otázky, než je míra vkusu úspěšného sloganu.

Dojde k reformě? Budou ji lékaři podporovat a spolupracovat s ministrem zdravotnictví? Dojde k pozitivním změnám v systému? Budou lékaři i nelékaři v systému spravedlivě ohodnoceni? Budou české nemocnice poskytovat lepší péči pacientům? Počkejme si na vývoj v letech 2011–2013. Pokud všechno zůstane při starém, pak byla kampaň Děkujeme, odcházíme úplně zbytečná.

Jestli se ale poměry změní, snad si někdo vzpomene, že na začátku byla právě tato kampaň jako rozbuška. Třebaže kontroverzní, třebaže vedená v emocemi vypjaté atmosféře. A třebaže při ní lékaři schytali, jako každý boxer v ringu veřejného mínění, pár tvrdých háků, direktů i podpásovek.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.