Jistě, není tu kauzalita, ale cítíte ten nepoměr? V pátek nastoupil Otakar T. do pankrácké věznice a už v pondělí k ránu se oběsil. Vězeňská služba odvedla nedostatečnou práci a s tím žádné výmluvy nehnou.
Čtěte více: |
Podle psychologů byl Otakar T. psychopatický typ, který si může sáhnout na život. Proč nebyl lépe hlídán? "Nemůžeme celu monitorovat 24 hodin. Kamery v nich být nemohou kvůli ochraně osobnostních práv," řekl vězeňský úředník pro MF DNES.
Ochrana osobnostních práv? Ta má smysl pro publikaci citlivých detailů. Ale do vazby se - aspoň doufáme - neposílají lidé bezdůvodně. Mají mít silnější ochranu osobnostní práva vazebně stíhaných, nebo životy lidí, jejichž výpovědi jsou klíčové pro řešení kriminálního případu?
Jistě, to není věc Vězeňské služby, nýbrž zákonných předpisů. Ale říká-li vězeňský úředník "kontrolovali jsme ho v nejdůslednějším možném režimu", nezbývá než konstatovat, že ten režim byl prostě špatný, nedostatečný. Tečka.
Veřejnost se ráda kloní k názoru, že takové mimosoudní řešení vraždy je nejdůslednější. Není. Ne proto, že Otakar T. nemohl být odsouzen, ale proto, že ukázalo systémovou chybu.