Prezident ovšem v zásadě nemá co žádat na premiérovi, aby mu skládal účty. Tedy má na to faktický nárok jen v tom případě, když na to premiér sám přistoupí. Obávám se, že právě to se stalo.
Události Bohumila Doležala
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz
Poté se sešla K9 a usnesla se na jediném, tj. na vůli společně dále vládnout. To je vstřícný krok vůči Klausovu požadavku. Další koaliční schůzka se ovšem má konat teprve tehdy, až prezident rozhodne o Bártově demisi a odvolá Johna a Dobeše.
Zároveň nabídl demisi ministr Vondra. Sám odstoupit nehodlá, nechá to na premiérovi. Podle toho, co prosáklo v tisku, Vondrovu demisi požadoval Klaus. Nebylo by to nepravděpodobné, sleduje Vondru s krajní nelibostí, považuje ho zřejmě za dezertéra z tábora Pravdy a Lásky, a to nikoli z ideálních důvodů, a tedy za nespolehlivého. Zcela jiné city chová prezident ke Kalouskovi a zejména k Bártovi, s nímž se prý v neděli večer sešel.
Klaus dal veřejně najevo krajní averzi k vládnutí s pomocí přeběhlíků. Těžko se mu v tom divit a veřejnost to ocení. Před vládou jsou fakticky jen dvě možnosti: pokračování koalice nebo předčasné volby. Problémem koalice přitom zůstává nedůvěryhodnost Věcí veřejných. Nejde o to, že by strana byla jen zamaskovanou soukromou firmou (dnes už to neplatí), ale že existuje jakýsi dosti frapantní rozpor mezi mocenskými ambicemi strany a jejího faktického lídra a mezi okázale prezentovanou ideologií přímé demokracie, boje proti dinosaurům a korupci. To ve dvou momentech připomíná (ovšemže vzdáleně) ruské komunistické impérium: i tam byl rozpor mezi vznešenými velkohubě proklamovanými cíli a faktickou politikou, i tam nebyl faktickým lídrem premiér nebo hlava státu, nýbrž někdo jiný. Je velká otázka, zda a za jakých podmínek je s podobným politickým subjektem radno a slušno spoluvládnout. Minimálně by musel být podstatně oslaben, a je otázka, zda i to stačí.
Zásadní otázka zní: kdo na téhle situaci získává a kdo ztrácí? Věci veřejné získaly od koaličních partnerů příslib další vládní spolupráce. Pokud odejde Vondra, vyhoví tím Nečas aspoň zčásti jejich požadavkům. Odchod Vondry přivítá i TOP09. Potvrdí se tak Kalouskova teze, že jsou jedinou stranou nepostiženou skandály. Pozice "topky" ve vládě nebude dotčena. Václav Klaus se stane via facti v daleko větší míře než dosud přímím účastníkem vládní politiky. Existence početné, ale zcela bezmocné vládní koalice mu otvírá široké pole pro politickou manipulaci. Bita bude jedině ODS, v případě, že Vondra (na rozdíl od Kalouska a stejně jako Bárta) odejde, a pokud se ji nepodaří výrazně oslabit mocenské pozice VV (tj. pokud VV nepřijde o ministerstvo vnitra).
Ne definitivní závěry je ještě brzy. Tedy možná je brzy. Kdyby se z výše uvedených "kdyby" stalo suché konstatování, bylo by to ovšem podstatně horší než pád vlády a předčasné volby. Protože na pád vlády i na předčasné volby by v tom případě stejně došlo.