"I´ll be back (Já se vrátím)," říkal Arnold Schwarzenegger jako Terminátor. A o stejné větě možná uvažuje i ve své politické kariéře.
Odsloužil si dva mandáty jako kalifornský guvernér. Americkým prezidentem se stát nemůže, protože se narodil v Rakousku, ledaže by v USA změnili ústavu. No a co se tedy nabízí? Prý post unijního prezidenta, tedy stálého předsedy Evropské rady, napsal týdeník Newsweek. Ten v současnosti zastává Belgičan Herman Van Rompuy. A nutno přiznat, že s Arniem by byl výkon této funkce určitě akčnější. I když zase na druhou stranu nevýhodou je, že Schwarzenegger pobývá už tak dlouho za oceánem, že dávno nemusí mít představu o tom, čím Evropa žije, jaké jsou její problémy a co potřebuje.
Nicméně z čeho tyto bláznivé spekulace vůbec vzešly? Prý jsou to Schwarzeneggerovi poradci, kteří ho nabádají, aby se vrátil do Evropy a ucházel se o tento unijní post. "V příštích několika letech bude Evropa hledat prezidenta, který bude více přitahovat pozornost, někoho, kdo sjednotí Evropu," nechal se slyšet Terry Tamminen, jeden z poradců bývalého kulturisty a hollywoodské hvězdy. A je pravdou, že jeho úvahy nejsou úplně marné.
"Francouzi nebudou chtít Němce, Němci nebudou chtít Itala. Tak co tedy v Evropě narozený člověk, který odešel do Ameriky a může se vrátit a být Washingtonem nebo Jeffersonem nové jednotné Evropy?" dodal Tamminen, samozřejmě bez toho, že by nějak jmenoval svého šéfa. Musím říct, že čím víc nad tím přemýšlím, tak si říkám: proč ne?
Další novinky se týkají také unijních institucí, konkrétně Evropského parlamentu a voleb do něj. Někteří europoslanci totiž navrhují, aby lidé kromě vybírání zástupců z národních kandidátek, jako je tomu dosud, volili paralelně i z takzvaných celoevropských seznamů. Co by to znamenalo pro nás voliče? Měli bychom dva hlasovací lístky – jeden pro národní seznamy a jeden pro nadnárodní.
Z toho nadnárodního by pak bylo vybráno dalších 25 poslanců nad rámec současně existujících 751 zákonodárců. V případě schválení těchto návrhů by tak počet europoslanců narostl na 776. Podle europoslance Andrewa Duffa, který za návrhem stojí, by mohli mezi těchto 25 kandidátů patřit vůdčí politické osobnosti Evropy či celebrity. Díky nim by se pak předvolební kampaň do Evropského parlamentu (která bývá dost nudná) stala o něco zajímavější a sledovanější.
Existuje tu ale množství ALE. Proč zvyšovat počet europoslanců a tím i náklady na jejich existenci, navíc v době stále přetrvávající finanční krize v některých unijních zemích? I samotná změna systému voleb se neobejde bez nákladu, kdo to zaplatí? Nejspíš se kvůli novému hlasování budou muset změnit i unijní smlouvy, projde Lisabon opět bez problémů všemi národními parlamenty sedmadvacítky?
Navíc ne každý souhlasí s prosazovaním evropské identity na úkor té národní… Eurofederalisté, kteří za návrhem stojí, jsou ale optimističtí, prý by se novým způsobem mohlo hlasovat již v příštích volbách v roce 2014. Vše ale musí schválit evropský parlament, prý již na své červnové schůzce. A Duff to nebude mít nijak jednoduché. Zejména euroskeptičtí britští konzervativci a česká ODS sdružení ve frakci ECR tento návrh naprosto odmítají.