Ale napovězme: proto, že od člověka ve služebním poměru je vyžadována kázeň, podléhá různým omezením a může nasadit zdraví a život. Též se od něj očekává loajalita. Ale po patnácti letech práce snad život nekončí; odvrácenou stranou může být též orientace na pasivní odkroucení si příslušných let.
ČTĚTE VÍCE O TUČNÉ POLICEJNÍ RENTĚ |
Ať tak, či onak, pan Berži byl, lidově řečeno, ajťák. Jeho práci nemusel dělat vycvičený policista, stejně dobře by ji zastal manažer, který by přišel ze soukromého sektoru. A topmanažerské bonusy pan šéf odboru zřejmě i očekával. Jenže z těch se v soukromém sektoru nepočítají výsluhy.
Jaké? Šéfa odboru na vnitru si ceníme výš než prezidenta Havla, kterému poslanci odhlasovali rentu 50 tisíc měsíčně. Bývalý premiér Zeman musí vyjít se 14 tisíci. Nevíme, kolik je panu Beržimu let, ale řekněme, že se rozhodl odejít v 55 letech. V tom případě je jeho pravděpodobný věk dožití 77,5 roku. Státní rozpočet si tedy pro něj musí dát stranou téměř 17 milionů korun. Slušný vývar. Toto je způsob hospodaření, kterým jsme se naučili dělat deficity i v době hospodářského růstu.