Patří samy sobě jako Chrám svatého Víta. Jenže ten je jen jeden, je sedm století starý a hlavně nehospodaří s prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Podle jaké logiky se pojišťovny asociují s nějakými obory či sektory?
Jaký má smysl, aby se pojištěnci z profese, u nichž lze třeba statisticky předpokládat vyšší náklady na péči, koncentrovali v jedné pojišťovně? Na druhou stranu kdyby to mělo smysl, proč se každý stejně může přihlásit do kterékoli pojišťovny?
A proč mají v jejich orgánech zasedat "zástupci pracujících"? Nejsme korporatistická země, náš stát je založen na občanském principu. Odbory mají u nás zastupovat pracující vůči zaměstnavatelům, ne spoluřídit zdravotnictví - stejně jako nezabezpečují pracujícím bydlení, auta, školy či mobilní telefony.
Skutečný důvod angažmá odborářů je prostý: chtějí být u lizu.
Když chcete řídit pojišťovnu, musíte si ji koupit. Zdravotní pojišťovnu kupovat nemusíte - stačí si koupit lidi zasedající v jejích orgánech. Třeba člověka, který o sobě prohlásil, že zastupuje pacienty, což může každý, kdo si založí skupinu toho jména na Facebooku.
Není divu, že to nefunguje. Je to konstruováno tak, aby to nefungovalo.