A nově v souvislosti s Dánskem, které nedávno k tomuto kroku již přistoupilo. Jenže co mělo být původně obsahem a jednou z vymožeností, která nás lákala na Evropské unii? Právě to, že můžeme překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž bychom museli projít hraniční kontrolou.
Podobné zásahy do některých tradičních práv občanů Evropské unie nově předvádí ale i Nizozemsko. Vaals, desetitisícové městečko na jihovýchodě země, od září zavádí svá vlastní pravidla odlišná od těch celostátních. Bude zde platit zákaz usadit se pro cizince, i z členských zemí EU, kteří nemají práci či finanční prostředky na to, aby se uživili.
Místní radnice to odůvodnila tím, že už vyplácí podporu v nezaměstnanosti velkému množství zahraničních pracovníků a nemůže si dovolit platit víc, informoval server euractiv.com. A list Irish Times k tomu ironicky poznamenal, že Vaals leží jen 23 kilometrů od místa, kde byla v únoru 1992 podepsána Maastrichtská smlouva, jedna z klíčových dohod o Evropské unii. Přitom nedaleko bude takzvané právo pobytu, zaručované občanům EU, porušováno.
Už i Evropská komise se proto nechala slyšet, že rozhodnutí vaalské radnice prozkoumá. (V EU platí, že občan jiného členského státu může být vyhoštěn jen když představuje bezpečnostní riziko nebo je velkou zátěží pro sociální systém. Těchto vykázání ale nesmí být nepřiměřené množství a navíc se nesmí zaměřit jen na určitou etnickou skupinu.)
Proč se místní odhodlali k takovým opatřením? Důvodem je i fakt, že v provincii Limburg, kde Vaals leží, loni při parlamentních volbách dosáhla největšího vítězství krajně pravicová strana Geerta Wilderse, která se netají svým odmítavým postojem k imigrantům. Získala zde dokonce 26,9 procenta hlasů.
A druhý důvod – ekonomická situace. Limburg byl kdysi známou provincií, kde se těžilo uhlí. Průmyslová aktivita ale pomalu začala utichat. A dnes zde žije naopak nejvíce nezaměstnaných lidí v celém Nizozemsku. Podle radního Jeana-Piera Kompiera se s tím něco muselo udělat. V této souvislosti poznamenal, že podle jejich údajů devět z každých 100 lidí, kteří do Vaals dorazí a plánují se usadit, si hned zažádá o sociální dávky. A jak dodal, to je dlouhodobě neudržitelná situace. Mezi "problémovými" cizinci pak Kompier zmínil zejména rumunské a polské imigranty.
Imigrace není ale jen lokální problém týkající se jen Vaalsu, i na celostátní úrovni si vjeli do vlasů Poláci, kteří nyní předsedají Evropské unii, a Nizozemci právě kvůli migrujícím cizincům. Nizozemský ministr práce a sociálních věcí Henk Kamp totiž nedávno navrhl, aby země vyhošťovala občany nových členských zemí EU, kteří jsou více než tři měsíce nezaměstnaní. A také aby byla snižována podpora těm, kteří neudělají zkoušku z nizozemštiny.
To rozzuřilo polského premiéra Donalda Tuska (právě v Nizozemsku žije velké množství Poláků), který prohlásil, že budování nových bariér uvnitř Evropské unie nikam nepovede. Barry Madlener, europoslanec z Wildersovy strany, mu ale oponoval: "Vypadá to, že vůbec nepochopil, co se tady děje. My nechceme v Evropě nezaměstnané Poláky, rumunské žebráky a lidi ze severu Afriky a Turecka."
Jak to tak vypadá, Poláky čeká kromě řešení krize eurozóny, dotažení vstupu Chorvatska do EU, či organizování summitu Východního partnerství i vybojování dalších mnoha bitev. Ta týkající se imigrace bude hodně těžká.
