Ratingová agentura to ve svém komentáři vysvětluje: Francie a Británie mají schválené střednědobé rozpočtové strategie, zatímco po tom, co jsme v posledních týdnech ve Washingtonu viděli, schopnosti amerických politiků dohodnout se na úsporách nevěříme ani za mák. Jenže americké dluhopisy včera v obchodování neutrpěly a pojištění francouzského dluhu je dražší než amerického. Obchodníci si učinili vlastní politické soudy, jiné než Standard & Poor’s.
V Evropě se přes víkend rozhodla Evropská centrální banka, že bude kupovat italské a španělské dluhopisy, což bruselští činitelé inzerovali jako příklad rozhodné akce. Jenže obchodníci vědí, že ta rozhodnost byla značně nejednoznačná - zástupci solventních zemí v čele s Německem byli přehlasováni.
A zatímco francouzští politici banku ke striktně vzato protiprávní intervenci úpěnlivě vyzývali, němečtí dávali najevo, že od nich nepůjde na záchranu ani euro. Jakou politickou analýzu si z toho obchodníci mají udělat? Hot, nebo čehý?