Prostě brát si dovolenou v červenci či v srpnu s tím, že jde stejně o okurkovou sezonu, kdy se nic neděje, se poslední dobou nevyplácí. A uvědomují si to i evropští lídři.
Byla to vždycky taková klasika, tedy hlavně v Evropě. Parlamenty se nescházely, ministři byli na dovolených, prakticky celý srpen dovolenkovali i lidé z evropských institucí. V nynější krizi, kterou prochází eurozóna, ale už nic takového není možné.
Tématu evropských vůdců na dovolené se v minulých dnech chytla i CNN (že by i v rámci okurkové sezony?) a přinesla přehlednou infografiku o tom, že Angela Merkelová si zrovna užívá v Itálii v horách a David Cameron ve stejné zemi, ale tentokrát v Toskánsku.
O pár dní později ale bylo vše jinak. Nicolas Sarkozy ve středu přerušil svou dovolenou, aby jednal se svými ekonomickými ministry, britský premiér se zase vrátil do Londýna, aby řešil, co s pouličním násilím. A ve čtvrtek do svých lavic zasedli i britští poslanci, aby o výtržnostech s Cameronem debatovali.
Stejně tak i Merkelová se Sarkozym budou mít dovolenou tak trochu zpřetrhanou, protože mají v plánu se v úterý setkat a řešit jak euro, tak prý i další zahraničněpolitické věci. Pravdou je, že snímky zachycující padající finanční trhy a k tomu fotografie francouzského prezidenta koupajícího se v moři, to nevzbuzuje moc důvěry.
A ihned se toho chytli zejména američtí analytici a houfně informovali o tom, jak je celý evropský kontinent "bez kormidla" zrovna v době, kdy je potřeba nějaká rázná akce. "Jde o špatný signál směrem k trhům, když evropské vlády uprostřed krize zmizí na prázdniny," citoval list The Boston Globe právě jednoho z nich, Davida Marshe. Jak k tomu americký deník poznamenal, kabinety evropských vůdců ale jakoukoli kritiku odmítají a z reakcí vládních mluvčích vyplývá, že jejich nejoblíbenějším slovním spojením se nyní stalo "neustálý kontakt".
Právě v tomto neustálém kontaktu jsou prý jejich šéfové s jinými vysokými představiteli evropských států – ať prý již po mobilu či emailu, u bazénu či na horách. Jen pro příklad - lidé od rakouského kancléře Wernera Faymanna potvrdili, že je na dovolené "někde v Evropě", ale "samozřejmě stále na telefonu".
Kromě premiérů a prezidentů si ale zkrátí prázdniny i parlamenty zemí eurozóny – čas je totiž tlačí a musí co nejdříve schválit posílení pravomocí současného záchranného fondu EFSF, jak se na tom lídři shodli na summitu 21. července. Takže třeba belgický parlament se sejde asi o šest týdnů dřív – namísto v půlce října již na začátku září. A podobně i Francouzi chtějí o fondu hlasovat již 6. září, přitom normálně se scházejí až tak o měsíc později.
Prostě sečteno podtrženo, jak napsal nedávno britský list The Daily Mail, pryč jsou ty doby, kdy v létě plnily stránky novin "letní zprávy třeba o surfujících veverkách". A dále vypočítává, co se kdy všechno stalo v srpnu.
Takže jen tak namátkou: 1. světová válka začala 4. srpna 1914, Hitlerova invaze Polska zase v noci z 31. srpna na 1. září 1939, 13. srpna 1961 se začala stavět Berlínská zeď, v noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupila na území Československa vojska Varšavské smlouvy a i Saddám Husajn podnikl invazi do Kuvajtu v srpnu před 21 lety.
