Depeše nevznikají s úmyslem dělat dojem při konverzaci, ale co nejpřesněji informovat vládu doma.
Podle Topolánka drby zůstávají i v depeši pořád jen drby. Faktem je, že některá hlášení do Washingtonu působí naivně, až legračně. Nicméně tu jsou pro Topolánka přitěžující okolnosti: z jakého titulu se soukromník Dalík mohl vyskytovat u hovoru státních činitelů se Steyrem (nebo, když už jsme u toho, s firmou Kapsch)? Proč se Martin Barták, další podezřelý z depeší o pandurech, stal pro Topolánka nepostradatelný tak, že později zrovna jeho tlačil do Fischerovy vlády víc než jiné nominanty ODS?
Včera se Mirek Topolánek stal šéfem Teplárenského sdružení, bude tedy veřejně lobbovat za svůj obor. Pokud se ale veřejného působení nezříká, je otázka, proč bychom mu měli naslouchat, když mluvit chce, a když se mu nechce odpovídat, srazit podpatky.