Hluboká integrace do přerozdělovací unie, nebo rozklad, chaos, kolaps bankovnictví, pád ekonomiky o desítky procent, sociální nepokoje, ohrožení jednotného trhu, dokonce i míru a stability v Evropě. Vyhrocené dilema má svést každého soudného člověka s pudem sebezáchovy k podpoře první možnosti.
Takové výroky prohlubují nedůvěru víc než všechny špatné zprávy dohromady. Zodpovědní politici by už dávno měli dávat dohromady plán, jak v případě potřeby rozložit měnovou unii s co nejmenší bolestí. Realita je ale jinde a musíme se jí přizpůsobit.
ČTĚTE VÍCE: |
Britský guvernér Mervin King už vyzval banky, aby přestaly vyplácet bonusy a posilovaly kapitál. Obavy Londýna jako největšího finančního centra Evropy jsou pochopitelné. Máme se připravovat i my? V první krizové vlně, kdy by se v Evropě zastavil oběh peněz, patříme mezi méně zranitelné. České banky mají sice západoevropské vlastníky, nejsou ale závislé na půjčkách z ciziny.
Bez peněz od zahraničních investorů to zvládne i stát. Ohrozit můžeme jen sami sebe, když v panice začneme vybírat peníze z bank. Premiér, ministr financí i guvernér ČNB by to měli začít klidně a srozumitelně vysvětlovat.
Čím víc víme, tím méně panikaříme.
