Už uplynulo dost času od roku 1968, kdy eufemismus „bratrský“ nahrazoval tehdy politicky nekorektní výrazy jako imperialismus Moskvy či Brežněvova doktrína. Už jsme dost daleko od dělení federace, kdy slovo bratrský mohlo znít Slovákům paternalisticky, jako imperialismus Prahy. Devatenáct let poté je vztah Čechů a Slováků už natolik normální a zůstává natolik nadstandardní, že o bratrské pomoci klidně mluvme.
Stávka lékařů je vážná věc, která ovlivňuje chod celé společnosti.
O třídu výš než stávka pilotů
Je o třídu výš než třeba stávka pilotů ČSA. ČSA je dnes už jen jedním z mnoha dopravců zajišťujících letecké spojení se světem. Při takové stávce by nasazení armádních pilotů působilo jako manýra vojenské junty.
ČTĚTE VÍCE: |
To není jako stávka letových dispečerů blokující veškerý provoz. Právě při ní v roce 1981 povolal americký prezident Reagan armádní dispečery. Jestli se takové situaci něco podobá, je to plošná stávka lékařů, kdy nasazení armádních doktorů může připomenout Reaganův krok před třiceti lety.
Je-li tedy dobře, že Nečasova vláda pomohla vládě Radičové vysláním vojenských lékařů, nabízí nám tím gestem i jednu otázku. Vláda Radičové řeší stejný problém, před kterým stála na jaře vláda Nečasova.
Bratislava se ho rozhodla řešit pevně, stávkujícím neustoupit, a též proto Praha teď na Slovensko posílá svou pomoc. Proč to stejně pevně nezkusila na jaře i vláda česká? Jak se teď ukazuje, mohla tehdy požádat o bratrskou pomoc Slováky.
