To ovšem ještě neznamená, že by se prezidentem měl stát, byť na prosazení přímé volby jeho fanklub SPOZ, který mu Miroslav Šlouf zřídil, založil veškerou svou aktivitu.
Příští rok už bude mít volební právo dost lidí, kteří si na slasti Zemanova premiérování nepamatují. S trochou štěstí lze počítat s tím, že právě v době kampaně dojde k nějakému posunu ve vyšetřování kauzy privatizace Mostecké uhelné, kterou si její manažeři koupili za státní peníze právě za Zemana. Bude to dobré připomenutí toho, jaké hodnoty do zdejší politiky současný důchodce z Vysočiny vnesl.
Že starého psa novým kouskům nenaučíš, je ovšem vidět hlavně na tom, že Zeman opět osvědčuje schopnost rozkládat politickou stranu, které nemůže vládnout - tak jako v prezidentské volbě v roce 2003, tak jako v posledních parlamentních volbách v roce 2010.
Dnes po něm někteří sociální demokraté pošilhávají jako po svém kandidátovi, jiní se nevybíravě pouštějí do těch, jejichž kandidaturu označilo vedení strany za žádoucí. Dokázala by se tahle strana u moci sjednotit, anebo by si zopakovala historii se Špidlou, Grossem a Paroubkem?
WEISS: Staré psí kusy
Miloš Zeman nikdy nebyl straník. K sociální demokracii se připojil, když už mu žádná jiná strana nezbývala, a pak se od ní zase odpojil, když už v ní nehrál prim. Tomuto nejautoritativnějšímu premiérovi v dějinách ČR (traduje se, že třeba ministrům za trest odebíral hlasovací právo) by ze všech funkcí jistě nejvíce vyhovoval úřad prezidenta.
