Tedy stalo by se leccos v politickém rozhodování: nemuseli bychom vybírat mezi firmami z Francie, USA a konsorciem Škoda JS pod ruským vlivem.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nemuseli bychom zvažovat, zda po jeho vítězství by naše energetická závislost na Rusku nebyla už příliš velká. I tak lze číst naznačené vládní pochyby o dostavbě Temelína.
Česko není Německo, kde jaderná energie budí vášně, kde se její odpůrci přivařují ke kolejím a kde deset tisíc kilometrů vzdálené zemětřesení vedlo k definitivnímu „vystoupení z atomu“.
Česko má blíže k Francii, kde jadernou energetiku vnímají jako běžnou provozní záležitost i jako národní pýchu. Jenže v dnešních podmínkách v Česku nerozhodují ani příznivé nálady lidu, ani národní hrdost na reaktory ze Škodovky, ale ekonomická data. Ta, nikoliv přikovaní aktivisté, brzdí jadernou renesanci, jak se tomu někdy vznosně říká.
Na okraj. Když Německo loni vypnulo některé jaderné elektrárny, říkalo se, že hrozí blackouty. Ale v únorové vlně mrazů dodávalo přebytky proudu do Francie. Alarmisté, plačte.
