Jdou-li na hrad dva rodiče s více dětmi, zaplatí rodinné vstupné, ale k tomu ještě nějaké dětské lístky navíc. Copak modely 2 + 3 či 2 + 4 už nejsou rodina? Tady zůstává rozum stát.
Model 2 + 2 není dán ani zákonem, ani vyhláškou, ani nějakým výzkumem – prostě se používá. Zato se používá s překvapivou důsledností: narazíte na něj ve státním hradu, soukromém zámku, krajské expozici či městské galerii. Nikdo neví, odkud se vzal. Jisté ale je, že neodpovídá sebezáchovnému ideálu společnosti ani základním poznatkům demografie.
PŘEČTĚTE SI: |
K těm poznatkům patří fakt, že společnost si uchovává prostou reprodukci (počet lidí nestoupá ani neklesá) teprve při průměrné míře plodnosti 2,1 dítěte na jednu ženu. Ve vyspělé Evropě se k této laťce blíží jen Francie, zatímco průměrná plodnost v Česku dosahuje míry asi 1,4. Chce-li tedy společnost vyzývat ke svému uchování, měla by propagovat přinejmenším model 2 + 3. Už proto by se rodinné vstupné rozhodně nemělo omezovat na model 2 + 2.
Ty poznatky jsou dávno známé. Tak proč se s nimi aspoň symbolicky nesetkáme v praxi vstupného do hradů, zámků, galerií či zoo? Vypadá to sice jako vtip, ale mnohem inspirativnější je logo Holešovské výzvy. Ať už si o té partě a jejích idejích myslíte cokoliv, logo ukazuje tátu, mámu, vedle nich dvě děti, třetí dítě v kočárku a psa. K sebezáchovnému pudu společnosti i poznatkům vědy má blíže než praxe rodinného vstupného, jak se uplatňuje dnes.
