Osobní tajemník: Pane premiére, pane premiére, padá vláda...
Petr Nečas (s vytřeštěnýma očima): Sarajevo! Sarajevo!
Tajemník: Nikoli pane premiére, to je Skopje.
Nečas: Aha Skopje...už je po Velikonocích...
Tajemník: U nás víc než týden pane premiére.
Nečas: Protože já dal ultimátum...
Tajemník: Jistě pane premiére, ale to už bylo splněno, krize byla zažehnána, rozpočtová odpovědnost nastolena, kabinet udržen.
Nečas: Takže jaká krize?
Tajemník: Věci veřejné.
Nečas: Zase.
Tajemník: Jistě pane premiére, opět.
Nečas: Ale vždyť...
Tajemník: Volala paní vicepremiérka Karolína Peake, že se bavila s kamarádkami a kamarády a že prý má ten cituji „vládní fanklub“ pohromadě. Ale, že prý jak jsou všichni napíchnutý, tak už to Vít Bárta ví a zuří, takže s tím musí ven. I když jste se prý domluvili jinak.
Nečas: Aha paní Peake. Takže vládní krize není.
Tajemník: No, prý bylo dohodnuto, že uděláte na chvilku jako, že je.
Nečas: Já vám říkám, že vládní krize není a že jste mě vůbec neměl budit. Žádné Sarajevo.
Tajemník: Vždyť vám to říkám, Skopje.
Nečas: Já vím. Albánie.
Tajemník: Nikoli pane premiére, tam jsme byli včera. Vzpomeňte si, Berisha, jak chválil pana prezidenta Klause.
Nečas: To mi ani nepřipomínejte. Jdu spát. Dobrou noc.
Tajemník: A co mám říci paní Peake?
Nečas: Ať to radši ještě jednou pořádně přepočítá, aby to nedopadlo stejně jako s tou Kočí. Ale tak blbá snad není. Vypadá, že do pěti počítat umí.
Tajemník: Ano, pět hlasů teoreticky stačí. Pokud počítáme pana Béma...
Nečas: S tím mi nezačínejte. Jo a ještě jí řekněte, že di dávám ultimátum, že do pondělí musí být jasno, jinak...
Tajemník: Ano, jako minule, předčasné volby...rozumím.
Nečas: Velikonoce už tedy byly? Teď v pondělí?
Tajemník: Ne, ty jsou tady ve Skopje. Tady se slavily pravoslavné Velikonoce.
Nečas: Aha, Makedonie. Tady bude ten ČEZ?
Tajemník: Ne, sem prodáváme ty tramvaje.
Nečas: Dobře, to probereme ráno. Dobrou noc. Takže žádné Sarejevo?
Tajemník: Nikoli, jak jsem již říkal, Skopje.
P.S. Není divu, že má v těch vládních krizích pan premiér zmatek. Kdo nemá.
P.S.P.S. Tento rozhovor se zcela nepochybně takto neodehrál, protože o záměrech paní Peake se premiér dozvěděl samozřejmě až po svém příletu ze Skopje a předtím o nich nic netušil.
