Čistě z pohledu stability a vydíracího potenciálu jednotlivců je ta vláda velmi standardní. O nic horší ani lepší než kabinety Mirka Topolánka, Jiřího Paroubka, Stanislava Grosse, Vladimíra Špidly nebo Václava Klause.
K TÉMATU |
V nihilistické atmosféře, kterou je veřejný prostor prostoupen, se snadno zapomíná na Melčáka, Pohanku, Wolfa, Kotta a Bielesze. Průzkum jejich postpolitických aktivit a majetkových poměrů by mohl být zajímavou matérií pro historiky vládnutí.
Přes silná slova o pokračování reforem se od kabinetu nedá čekat víc než údržba země v těžké době ekonomického útlumu a dotažení rozdělaných věcí. Skutečnými prioritami je prosazení církevních restitucí, nového rozdělení daní mezi města a obce a vylepšení dojmu před příštími volbami.
