Lidovky.cz

PROCHÁZKOVÁ: Hra s nejdražšími slovy

Názory

  8:56
Mělo to být o dálnicích. A o tom, jak v Dánsku nekradou a u nás jo. A také o tom, jak jsou Dánové, respektive jejich politická elita, skutečně elitou mravní, nikoliv finanční, zato ta naše má zmíněné kvality naordinované přesně opačně. Požádala jsem svou česko-dánskou kolegyni o nějaká fakta, a když mi jich poslala asi sedm stran, došlo mi, že nejsou důležitá.

Česko-dánská novinářka Dana Schmidt (vlevo) a Petra Procházková foto: Iva Špinlerová

Známe se dvacet let. Vlastně máme takové výročí. Když jsem přijela v roce 1992 do Moskvy a můj předchůdce Jaromír Štětina mne předával svým známým, kamarádům, informačním zdrojům a pečovatelkám, jednou prohlásil: „A teď ti ukážu někoho úžasného.“

Ten večer změnil můj život. A jestliže často nedokážeme s jistotou prohlásit, zda ta či ona událost byla pro nás prospěšná, či naopak, o setkání s paní Danou Schmidt mohu s určitostí tvrdit: obohatila můj život.

Seděla za stolem a na hlavě měla klobouk, jaký v mých představách nosívají jen britské královny. První večer o nějakém velkém přátelství na celý život nesvědčil. Dívala se na mne svrchu, pohrdavě, ba mne trošku i přehlížela. Jako by Štětinovi chtěla říci: „Tak tohle, kamaráde, válečný hrdino a zpravodaji, poslali místo tebe?"

Scrabble a omývání mokrou žínkou

Naštěstí Štětina brzy odjel a přestal stát v cestě našeho ryze žensky přátelského vztahu. Sblížil nás hloubavý poměr k Rusku, nenávist k totalitě, novinářská vášeň a scrabble. Hra, které jsme věnovaly celé noci a k ránu, před prvním mým příspěvkem do rozhlasu, jsme se navzájem omývaly mokrou žínkou, abychom jako v mátohách dokázaly skládat písmena do těch nejdražších slov.

Prožily jsme spolu v Rusku pár let a díky tomu, že si naše listy – „Lidové noviny“ a dánský „Politiken“ – nekonkurovaly, společně vyrazily na řadu reportážních cest. Byla jsem na Danu vždy náležitě hrdá: první Češka, která vystudovala v Dánsku žurnalistiku, mnohojazyčná, dáma s přívlastkem, jedna z nejerudovanějších expertek na bývalý Sovětský svaz ve Skandinávii, a ještě vynikající hráčka scrabble v češtině, dánštině i ruštině.

Pak se přestěhovala z Moskvy do Prahy a zahájila svou středoevropskou novinářskou éru. Myslím, že svůj český pobyt prožívá mnohem víc srdcem než všechny předchozí zahraniční štace. To češství v ní je a dánství se stalo jakousi třešinkou na polárkovém dortu složeném z obrovské dávky inteligence, infantilního sentimentu, neuvěřitelného smyslu pro čest a spravedlnost, ale i rozmarnosti a sklonu k netoleranci. Je to Češka s rozhledem a občanským uvědoměním Dánky. Právě díky ní mi došlo, že to, co se u nás v poslední době děje, je horší, než strašné.

"Ty dálnice, Peťu... viděla jste to?"

Naše noční scrabblové rejdy začaly být stále častěji prokládány rozhovory o české politice. O novinařině a její čecháčkovské nedůslednosti. „Když mi řekne,“ křičela na mne před televizní obrazovkou, jako kdybych byla šéfkou zpravodajství, „že ten politik něco ukradl, a už nikdy se k tomu nevrátíte, je to na…“ jadrných slov padalo dokonce i ve scrabble čím dál víc. „Jeden skandál se překrývá druhým a nic nedotáhnete novinářsky do konce,“ telefonovala mi jindy. „A ty dálnice, Peťu… viděla jste to?“

Hm. Viděla. 31. března totiž v Dánsku otevřeli novou dálnici mezi městy Kliplev a Sønderborg, blízko německých hranic.

Dvacet šest kilometrů zvládli za dva roky a za 1,2 miliardy dánských korun, což jsou necelé čtyři miliardy českých korun. U nás se věci mají poněkud jinak. Tak třeba 12,7 kilometrů dálnice D8. Úsek má být hotov v roce 2014 a celé nás to přijde na 12 až 15 miliard korun, což je asi 3,5 - 4,5 miliard korunek dánských. Není třeba být matematikem, aby se člověk pořádně namíchnul.

Dokonáno znamená: pouta, soudy, zamřížovaná okna

Jasně, stokrát se o tom už psalo. A já teď zase vrtám do něčeho, co všichni slyšeli asi tak sedmadvacetkrát. Ale vedena Daninou důsledností, co jí vysloužila slávu na skandinávském novinářském prostranství, musím konstatovat: to, že je něco řečeno, je k ničemu. Pakliže není dílo dokonáno. Dokonáno znamená: pouta, soudy, zamřížovaná okna, pokuty a exekuce majetků ministrů, podnikatelů, šejdířů, lobbistů, poradců a poslanců.

Vysoké platy, mimochodem mnohonásobně vyšší ve srovnání s běžným platem, než mají politici dánští, jsou přeci odůvodněné pouze tehdy, doprovází-li je hmotná a morální zodpovědnost. A také riziko, že za všivárny spáchané vysoce ohodnoceným státním ouřadou se bude moci tento ouřada vykoupit – že prostě za chyby zaplatí vlastními tučnými úsporami. Kvůli diskusi na toto téma nám uteklo pár nocí se scrabble.

Co se psalo o českých dálnicích?

Dánští experti tvrdí, že jeden kilometr dálnice v otevřené krajině stojí 40 až 70 miliónů dánských korun, tedy 130 až 240 miliónů českých. Ve městech a jiných složitých lokalitách ovšem 80 až 100 dánských, tedy maximálně 330 českých. Korun, rozumí se samo sebou. Takže to nějak nehraje. Pokud totiž českých 12,7 kilometrů přijde na 12 až 15 miliard, jeden kilometr stojí přes jednu miliardu. To je třikrát víc než v Dánsku. Jeden metr tím pádem stoji jeden milion a jeden centimetr 10.000.

Novináři musí říci nejen, co se stalo, ale i jak to dopadlo

Proboha, svírá se mi srdce při jízdě po D 11, kterou cestuji domů a do redakce několikrát týdně. A po které také jezdím za Danou na scrabble.

Kdepak, Dana z Dánska není chudá, ani příliš šetrná, ani lakomá, ani rozhazovačná. Nějak ale lépe hospodaří než já. A tak si od ní občas nechám poradit. Občas i uvařit, neboť i v tomto oboru má jasně navrch. Stejně jako já se táži Dany, jestli mi neudělá šunkofleky, mohlo by se české Ředitelství silnic a dálnic zeptat toho dánského, zda by jim nějaký ten úsek nepostavilo levněji a kvalitněji.

Až čeští novináři nebudou nechávat ty největší kauzy plavat a sdělí nejen, co se děje, ale i jak to dopadlo, bude snad Dana v klidu. Až čeští politici budou nejen tiše či hlasitě odvoláni, možná někdy i nepravomocně potrestáni, ale také zaplatí to, co díky rozplizlé české korupci získali, přestane mi Dana namísto scrabblu vysvětlovat, jak se Dánsko vypořádalo s korupcí. Chci zase hrát tu hru, při které nemusím klást sprostá slova, abych získala víc bodů než moje dánská soupeřka.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.