Věznice jsou přeplněné a ministr požaduje další peníze, zatímco všichni musejí šetřit. A Pospíšil za šest let nic jiného než „více peněz“ nebo „prezidentskou amnestii“ nevymyslel. Nicméně to vše je druhořadé.
Veřejnou debatu v poslední hodině ovládla interpretace „vítězství zlých kmotrů nad hodným, až nejlepším ministrem“. Dovolíme si ji zpochybnit.
1) Jiří Pospíšil byl ministrem nejméně šest let. To je velmi dlouhá doba na velké změny – ale moc jich nevidíme. Ministr se pyšní občanským i trestním zákoníkem – ano, podařilo se mu nakonec prosadit kodexy, které ale začaly vznikat dávno před ním (už za ministra Motejla). Nechtěli bychom toho víc?
2) Jiří Pospíšil byl po strašlivém Pavlu Němcovi úlevou i osvěžením, ale při jeho vynášení na nejvyšší příčky zapomínáme na takové předchůdce, jako byl Otakar Motejl nebo Karel Čermák.
3) Jiří Pospíšil až příliš často měnil názory pod tlakem veřejné nálady – zlý člověk by mohl říci, že se více staral o oblibu v televizi než o dlouhodobé a systémové řízení resortu. Příběh plzeňských práv, které napřed vytáhl z nejhoršího, ale nakonec podrazil jejich reformní vedení v čele s profesorem Eliášem a podpořil děkana Růžičku, který přivedl fakultu až k odebrání licence, je v tomto smyslu přímo metaforický.
4) Kdyby byl premiér pod takovým tlakem kmotrů, jak se v posledních hodinách píše, těžko by nechal Pospíšila odvolat pražského státního zástupce Vlastimila Rampulu a na nejvyšší státní zastupitelství by Pospíšilovi nedovolil posadit Pavla Zemana.
5) A obráceně: náhle se zapomíná, jak často se Pospíšil scházel s plzeňským „kmotrem“ Jurečkem a že si od něj dokonce nechal schvalovat jmenování nejvyššího státního zástupce Zemana. A Jurečkův vliv na tragické vyústění krize na plzeňských právech je také nepřehlédnutelný. Oblíbená teorie „všechny řídí kmotři, jen Pospíšil je čistý“, má jisté trhliny.
Osobnost a zejména politický význam Jiřího Pospíšila je prostě krapet pestřejší, než pohádka o statečném hrdinovi bez bázně a hany. Pro nás jsou však kruciální jiné kmotrovské otázky:
Kdo bude novým ministrem spravedlnosti? A kdo bude vrchním pražským zástupcem?
Teprve osobnosti a činy těchto dvou dnes neznámých osob ukážou, zda se premiér po kmotrovsku pokusil zastavit obrodu justice - nebo zda jen vyhodil mediálně milovaného, ale nepříliš schopného ministra.
