Přeplněnost „státních“ školek je taková, že už nemá smysl nad tím opakovaně naříkat, ty soukromé jsou pro změnu tak drahé, že si je mohou dovolit jen rodiče opravdu bohatí, a jejich dostupnost je navíc omezena na velká města. Firemní školky jsou možná řešení, ale zas jen pro velké podniky, ty menší na to jednoduše nemají.
Rodiče, nejčastěji matky, z malých obcí by rádi pracovali, ale jsou v pasti, většinou nemají natolik výnosnou práci, aby si zaplatili soukromou školku. I pokud na slušný plat dosáhnou, je pro ně i pro další náklady (doprava) nevyužitelná, protože když jeden rodič vydělá jen „na školku“, nemá pro rodinu taková práce valný smysl.
ČTĚTE TAKÉ |
Pokus ministerstva práce o zjednodušení pravidel pro hlídání dětí na pracovišti mohou odsoudit asi jen chorobně úzkostliví jedinci. Školka je pro celodenní aktivity dětí vybavena nepochybně nejlépe, ale lze předpokládat, že ani dětský koutek umístěný na pracovišti předškoláky nikterak nepoškodí. Cožpak všichni nežijí v domácnostech, které jsou primárně určeny dospělým?
Všechny ušlechtile znějící řeči o emancipaci, částečných úvazcích či větší participaci žen na řízení firem jsou jen balastním šumem v okamžiku, kdy žena chce pracovat, ale nemá komu svěřit dítě. Zůstane-li s potomkem doma, čeká ji zpravidla po návratu z rodičovské výpověď „z důvodů reorganizace“. Znemožňovat formou předpisů to, co se veřejně slibuje, je stav pro tento stát typický. Výjimky oceňme.
