To jsou situace, kdy politik musí jít, protože zklamal důvěru svých spolustraníků. Jenže co když nezklame svou partu, ale celou širokou veřejnost? Co když na něj nikdo nemusí vytahovat ze skrytu nějakou neprůhlednou levotu, neboť něco spektakulárně zbabral na plném denním světle, jak se mohla celá široká veřejnost přesvědčit na vlastní kůži? Nebylo by náhodou nastolením přirozených poměrů, kdyby šéf úřadu přijal odpovědnost a omluvil se formou odchodu?
Ministr Dobeš sice nastoupil do rozjetého vlaku, ale za rok, co je ve funkci, už mohl projekt nového registru postavit do latě. Neudělal to, zato na včerejší tiskové konferenci představil PowerPoint jako moderní metodu popírání reality. I kdyby registr fungoval předevčírem, bylo by to selhání, protože stále nesplňuje zadání. Dobeš je zralý na pěknou rezignaci – takovou, která je výsledkem přijetí odpovědnosti, a ne prohry v nějaké politické hře. Kdo z vás to má? mohl by říkat.
