Lidovky.cz

PROCHÁZKOVÁ: Díky „Pussy“ za vydatnou okurku

Vladimír Putin

  20:22aktualizováno  29. srpna 13:36
Nejnudnější rozhovory jsou většinou s prezidenty. Tedy až na výjimky. Přesto po nich noviny pasou. Mne moc neberou. Stejně tak mne obvykle dost rychle přestane bavit psát jen o transparentních kauzách novináři vyvolených pronásledovaných, nespravedlivě odsouzených, mocí obelhaných či prominentních bojovnících za pravdu, právo, svobodu a generovou rovnoprávnost.

Pussy Riot poté, co si vyslechly rozsudek foto: Reuters

Ne že by si to nezasloužily, třeba dnes už světoznámé ruské punkerky Pussy Riot (sedí za výtržnictví v Chrámu Krista Spasitele v ruském kriminále). Nebo ruský opoziční vůdce a také světoznámý, ale ne punker nýbrž šachista Garri Kasparov (zatím na svobodě). Či další expremiérka Ukrajiny Julie Tymošenková (vězněná a krásná). No a jak musím přiznat i můj oblíbenec, kdysi nejbohatší Rus a ropný magnát, což spolu nepochybně souvisí, Michail Chodorkovskij (vězněný a šaramantní, teď tak trochu zastíněný ještě šaramantnějšími Pussy Riot).

ČTĚTE TAKÉ:

Nakonec, vždyť se nám o nich píše dobře. Lépe, než o nějakých šedivých myších, co nemají ten správný, novinářsky atraktivní životopis, vzhled, nejsou výřeční, nemají slavné známé, miliardy v bankách, nejsou z Moskvy a Petrohradu, kde je spousta diplomatů, zahraničních korespondentů i lidsko-právních aktivistů, nebo nehrají na sexuální notu, což je pro noviny, byť sebeserióznější, vždycky tahák

Upřímně lituji, že tři dívky z Pussy Riot dostaly nepodmíněný dvouletý trest a je to bezesporu skandální. Napsala jsem o nich nespočet článků a komentářů, soucítím s nimi, a i když mne jejich akce nejsou pramálo sympatické, držím jim palce, aby jimi i nadále mohly lézt na nervy nám, o něco konzervativnějším. Díky nim jsem si také uvědomila, že chci teď vyprávět příběhy úplně jiných lidí, kteří strádají stejně, či více a déle než punkerky, ale jejich osudy kvůli své nicotné novinářské atraktivitě pro čtenáře vlastně neexistují.

Taisa: 8 let kriminálu

Taisa Osipovová. Buďme otevření. Ve srovnání s „Pussy“ Naďou Tolokonnikovovu nejen ona vypadá jako mamina od plotny. I to je příčinou toho, že ve světě málokdo tuší, jak Taisa Vitalijevna 27. srpna 2012 oslavila osmadvacáté narozeniny. Strávila je za mřížemi. Osipovová nevypadá jako uživatelka drog a i její příbuzní a známí nad obviněním kroutí hlavami. Navíc teď, po takové době (byla zatčena v listopadu 2010!!!) svědek inkriminované domovní prohlídky přiznal, že příslušníci „Centra E“ (specializované jednotky na boj s extremismem) zřejmě drogy přinesli do bytu Osipovové s sebou a ve vhodnou chvíli je tam pohodili.

Pak svědkovi vyhrožovali, že ho také obviní z užívání a prodeje drog, pokud bude svědčit ve prospěch sousedky Osipovové. Taisa od počátku tvrdí, že je nevinná. Že ji soud města Smolenska deseti lety odnětí svobody ztrestal na pokyn shora za její lokální politické aktivity v opozici, za to, že si vzala za muže člena výkonného výboru hnutí „Jiné Rusko“ Sergeje Fomčenkova. Nikoliv za to, z čeho je obviněna: že na ruském trhu realizovala 4 gramy heroinu a 9 gramů nalezla policie u ní v bytě při domovní prohlídce.

Kromě toho, Osipovová je vážně nemocná. Má cukrovku a potíže s cévami. Její dcera Katrina trpí psychickou poruchou, aby ne. Lékaři u ní diagnostikovali stres, který vyvolává problémy se srdcem. Střídavě se o ni stará otec a babička, jenže ona chce mámu, která se k ní ale možná vrátí, až jí bude 13 let. V srpnu oběma svitla naděje, protože na pokyn shora byla kauza přehodnocena. Odvolací soud ale dal Osipovové místo deseti osm let. Za jiný politickou svobodomyslnost je to i tak dost.

Kdopak ví o Taise Osipovové a kdo za ní podepsal petici či zaběhl k Maddoně, aby v rámci ženské solidarity na svých koncertech věnovala alespoň pár not téhle nespravedlivě odsouzené mámě. Pravda, v Rusku za její propuštění obránci lidských práv bojují jako lvi, a vždy, když někomu z nich telefonuji, aby mi něco řekl ke kauze Chodorkovskij nebo Pussy Riot, dostane se mi přednášky na téma: napište i o méně slavných politických vězních. Takže píšu.

Alexej Pičugin: , a další

Dnes padesátiletý muž odpovídal kdysi za ekonomickou bezpečnost slovutné soukromé ropné firmy JUKOS. Jejího šéfa Chodorkovského ale Vladimír Putin poslal do trestanecké kolonie, majetek si rozebrali přátelé Kremlu. Pičugin ho nejen neuhlídal, ale ještě ho obvinili z několika vražd a pokusů o ně. Za mřížemi je od roku 2003, a pokud někdo nezruší rozhodnutí soudu, stráví tam zbytek života. Pakliže je odsouzení Chodorkovského považováno za nespravedlivé a politicky motivované, i on musí být nevinný. Dokonce i ti, na které měl podle obžaloby připravovat atentát, soud přesvědčovali, že tomu tak nebylo. Jenže o verdiktu zřejmě bylo dávno a jinde rozhodnuto.

Olga Šalina, aktivistka hnutí „Jiné Rusko“, si má odsedět tři roky ve vězení za to, že prý se bránila proti útoku prokremelských nacionalistů. Dlouho se dokázala skrývat, ale letos ji nakonec zatkli na křtu příbuzného. Pětatřicetiletý Maxim Kaliničenko, opoziční aktivista z Petrohradu je ve vazbě od prosince loňského roku. Prý zaútočil na policistu, ve skutečnosti se podle svědků bránil. Pak jsou tady nebozí vědci, které tajné služby obvinily ze špionáže a obránci lidských práv jejich odsouzení považují za liché, politicky motivované a mstivé.

Profesor Jevgenij Afanasjev a profesor Svjatoslav Bobyšev měli špiónit pro Číňany a byli odsouzeni ke 12 letům žaláře, a to ve zpřísněném režimu. Přitom i experti kroutili hlavami – to, co oba badatelé prodali Číňanům, nebylo vůbec tajné, ale veřejně dostupné. Nebo Sergej Vizir, hlavní ekonom firmy „Cinimaš-expoert“. Dostal 11 let zpřísněného režimu za to, že prý prodal do zahraničí tzv. zakázané technologie. Experti už nejen kroutí hlavami, ale smějí se, až se za břicho popadají…. Prý nesmysl. Jenže Vizir sedí a sedět nejspíš ještě bude.

ČTĚTE TAKÉ:

Je jich spousta. Tvoří ale jakousi beztvarou masu nespravedlivě odsouzených, na nichž kromě toho absurdního rozsudku není nic zajímavého ani skandálního. Vědci, to jsou vůbec nudní patroni, pokud nevynalezli zrovna nějaký absolutně nový druh zbraně hromadného sebezničení. U žen se zase z hlediska použitelnosti na prvních stránkách novin hodnotí tvář a míry. Pussy Riot si nezaslouží, aby jim někdo záviděl, že jsou ve všech světových listech už pár týdnů hodně vidět.

Tak to má být. Jenže měla děvčata také posloužit k tomu, aby se připomnělo, že jejich na hlavu postavený případ, z Kremlu řízená soudkyně a zmanipulovaní vyšetřovatelé nejsou v Rusku ničím výjimečným. Nejen k tomu, že jsme díky nim moc pěkně letos zvládli okurkovou sezónu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.