Příslušná unijní směrnice z dubna 2009 nařizuje členským státům EU investovat aspoň polovinu zisku z prodeje povolenek do „zvýšení energetické účinnosti“, nebo snížení emisí skleníkových plynů. Když už reinvestovat zeleně, bylo by jistě lepší, kdyby ty peníze mohly jít na potírání smogu ve městech, ale ta směrnice je neměnný pomník hloupé doby. Nepříjemným důsledkem té dobové hlouposti bude riziko pro státní kasu. Co když obchod s povolenkami jednou zkrachuje a státu zbudou závazky vůči občanům, kterým se podařilo do zateplovacích dotací naskočit nejrychleji?
Snad mají propagátoři izolace pravdu a investice se lidem rychle zaplatí v úsporách za topení.
Společensky spravedlivé to ale není: majitelům odizolovaných nemovitostí totiž přispějí všichni ti zákazníci firem, jež si výdaje za povolenky promítnou do svých cen.
KAISER: Hloupá doba evropských směrnic
Jakákoliv úvaha, jestli bylo od české vlády správné vyčlenit 28 miliard korun do programu Nová zelená úsporám, musí začít konstatováním faktu, že tu vláda měla napůl svázané ruce. Na zateplování domů a úřadů půjdou zatím hypotetické peníze, které republika získá z dosud hypotetického prodeje povolenek.
