Lidovky.cz

KAISER: Možná přijde i prezident

Názory

  7:29
Je známou pikanterií novodobých českých dějin, že Klement Gottwald nechal v roce 1948 na počest svého zvolení prezidentem sloužit děkovnou mši Te Deum a že si ve vší vážnosti nechal požehnat od pražského arcibiskupa Josefa Berana, na něhož komunisté do roka uvalili internaci. Když i Gottwald, proč ne prezidenti dnešní demokratické republiky? Tu otázku musel řešit už Václav Klaus, který na rozdíl od svého předchůdce Václava Havla Te Deum neabsolvoval ani jednou, a teď stojí i před Milošem Zemanem. Ten už avizoval, že bude-li pražským arcibiskupem Dominikem Dukou pozván, rád se zastaví. Přitom ale Zeman tradici českého antiklerikalismu ztělesňuje ještě mnohem víc než Klaus. Takže: má se namáhat? Nebyl by to vyprázdněný rituál?

Katedrála sv. Víta na pražských Hradčanech foto: Shutterstock

Především platí, že prezidentské Te Deum v katedrále svatého Víta není nic, na čem bychom si měli odžívat fakt, že už jsme překonali komunistickou éru. Nejde o to, že Gottwald z taktických důvodů ano a další komunističtí prezidenti už ne. Důležitější je, že za první republiky se prezidentské Te Deum nesloužilo vůbec a že stejně jako tehdy není žádný důvod, proč by měl být úřad hlavy státu symbolicky propojován s křesťanskou církví, navíc jen jednou z mnoha (byť největší). 

Česká společnost je společností postkřesťanskou, která sice vědomě i podvědomě dál čerpá z křesťanských tradic, ale Česká republika je konfesně neutrální stát. 

To dává každému prezidentovi právo pojmout případnou účast ve Sv. Vítu podle svého gusta: buď po havlovsku vážně, nebo jako zdvořilostní návštěvu u sousedů. A pražskému arcibiskupovi zase právo nic neorganizovat a nikoho nezvat.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.