Lidovky.cz

BALDÝNSKÝ: Mít na to koule, jezdím s majákem jako Ševčík

Názory

  10:49
No, nebudu to zastírat, ale podle všeho jsem zřejmě jediný člověk v této zemi, jemuž vozit s sebou v autě falešnou policajtskou houkačku a nerozpakovat se ji použít v případech dopravního kolapsu nepřipadá jako zavrženíhodný čin, ale jako cosi obdivuhodného, nač bude chtít mít také koule, až bude veliký.

Děkan Miroslav Ševčík se svým vozem a Modrým majákem foto: Koláž: Šimon/LN

Celý národ proti děkanovi Národohospodářské fakulty VŠE, kterého s falešným majákem někdo vyfotil, vytáhl s farizejským rozčilením posledních spravedlivých, kteří nikdy nezastavili na zákazu zastavení, neodbočili na zákazu odbočení a neodmítli příkaz přikázaného směru, a já jsem zřejmě jediný, kdo přemýšlí, proč ten maják v autě ještě nemá.

'Přesto si dopravní zácpy poslušně odsedím jako ovce'

Tato metoda mi je známa už řadu let, Ševčík ji samozřejmě nevymyslel (mezi novináři byly falešné houkačky populární hlavně na konci devadesátých let, jeden fotograf ji dokonce nechával válet na sedadle spolujezdce a vždycky, když se ho na ni skuteční policajti při dopravní kontrole zeptali, přimhouřil oko a významně pronesl „víte, já vlastně patřím k vám“ tak záhadným tónem, že ho obvykle nechali bez dalších otázek odjet), v autě taky sedím skoro pořád, a navíc, dvě falešné policejní houkačky na baterie mám doma už řadu let (koupil jsem je dětem, ale ty by mi je jistě zapůjčily výměnou za slib, že bych čas, který bych použitím falešné houkačky ušetřil, nechtěl trávit s nimi).

Přesto si dopravní zácpy poslušně odsedím jako ovce. Ševčík ne. Co to se mnou je? Hlavní argumenty Ševčíkových kritiků jsou známy, dovolte mi uvést nějaké na jeho obranu.

K TÉMATU

Z čistě logického hlediska se dopravní situace v místě zácpy po jeho odjezdu s falešnou houkačkou zlepšila (v zácpě bylo o jedno auto méně). Neoprávněně sice použil k odjezdu „volné místo pro průjezd sanitek“ v protisměru, ale nikoho neohrozil ani neomezil (což můžeme vyvozovat z toho, že titulky v novinách nezněly „Maniakální děkan téměř vraždil na dálnici smrti!!!“), prostě se vydal k poslednímu sjezdu a krizové místo opustil. Jistě, pokud by ho následovala i další auta, mohl by z toho vzniknout vážný problém. Ale vtip je v tom, že nenásledovala. Nedostatek koulí je v podobných situacích jako přirozený filtr naprosto dostatečný.

Navíc, kdo ví, kdyby ostatní auta opatrně a s rozmyslem udělala totéž, žádná zácpa by nakonec nebyla. Martin Zvěřina ve svém komentáři napsal, že z pozice děkana Ševčík svým studentům buď „hlásá něco jiného, než sám činí, nebo jde ,hrdě‘ příkladem a učí je, jak s pravidly zachází ,lepší‘ člověk při maximalizaci vlastního prospěchu“ a že mu obě možnosti připadají podobně zavrženíhodné. S tím nesouhlasím.

Kdybych studoval ekonomii a věděl, že riskuju pokutu dva a půl tisíce, ale stihnu dejme tomu přednášku za pět, tak neváhám ani na vteřinu. Maximalizace prospěchu je přece základním kamenem ekonomie. Pokud my ostatní nechceme, aby lidé s koulemi používali falešné majáky, demonstrujme za zvýšení pokuty na pětadvacet. Pak to přestanou dělat minimálně profesoři ekonomie...

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.