Zpráva o smrti dvou Čechů padlých na Ukrajině připomněla, že tam jsou i cizinci z dalších zemí. Jejich přesný počet není vzhledem k všeobecnému zmatku známý, ale podle zpráv z médií jde většinou o několik jedinců, maximálně pár desítek z určitých zemí. A někdy dokonce bojují na obou stranách.
ČTĚTE TAKÉ |
To je podle nedávné zprávy britské BBC příklad Francouzů a kupodivu i Čečenců (asi řešili těžké dilema, zda mají silnější touhu pomáhat z podstaty svého naturelu povstalcům, anebo bojovat proti nenáviděnému Putinovi). Jasněji v hlavně mají takoví Srbové, kteří nezapomněli na politickou a náboženskou soudržnost s matičkou Rusí...
S trošku svéráznými důvody přijel na Ukrajinu jeden švédský ostřelovač s krajně pravicovými sklony, který straní ukrajinské vládě s cílem bojovat za „přežití bělochů“ a výhledově se prý chystá nabídnout své služby i syrskému vůdci Bašáru Asadovi v tažení proti „mezinárodnímu sionismu“ (ponechme stranou, že problémy má Asad s ozbrojenci poněkud jiného národnostního i náboženského ražení...). A hezky soudružsky vzali výpravu na Ukrajinu dva španělští dobrovolníci, kteří tu přijeli oplatit Moskvě pomoc za sovětskou podporu španělských republikánů v 30. letech minulého století.
Mimochodem, právě se španělskou občanskou válkou by se dal ukrajinský konflikt v lecčems srovnat. I tehdy se bojovalo proti „fašistům“, dnes převlečeným za ministry v Kyjevě. A i tehdy se po bojišti proháněli cizinci – byť v mnohem větším počtu – a pálilo se po sobě zbraněmi zahraniční provenience. Naopak velkým rozdílem budou asi motivy: dá se předpokládat, že v současném ukrajinském konfliktu převládají v cizineckých řadách nad idealistickými nadšenci obyčejní žoldáci, případně lidé prchající před existenčními problémy doma. A doufejme, že se nenaplní ani další paralela – že ukrajinský konflikt nebude podobně jako španělská občanská válka sloužit také jako zástupné bojiště jiných zemí, testovací pole jejich zbraní a předobraz konfliktu světového.
