Lidovky.cz

PETRÁČEK: Má naše rozvědka důkazy?

Slovensko

  11:47
Švédskému ministru zahraničí se včera podařil dobrý kousek. Když prezident Miloš Zeman stále žádá jasné důkazy o ruské intervenci na východě Ukrajiny, Carl Bildt opáčil: „Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji? Mohl by se zeptat jich.“

Proruský separatista s puškou. foto: Reuters

Byla v tom jistě dávka ironie. Byl to takový šťouchanec za to, že svým váháním se Česko vymyká z loajality se západními spojenci. Byla v tom možná i trocha nabubřelosti. Zeman mu mohl klidně odpovědět cosi v tomto stylu: „A švédská rozvědka takové důkazy má? Jak se k nim dostala, když Švédsko je neutrální stát, který na cizím území neoperuje a od NATO citlivé informace nedostává?“ Jenže ten Bildtův šťouchanec se trefil do důležité věci.

Odmysleme si prezidenta Miloše Zemana a soustřeďme se na rozvědky České republiky i našich spojenců, zejména těch sousedních se společnou komunistickou minulostí. Mají ty rozvědky důkazy o ruské intervenci na Ukrajině, nebo jen papouškují to, co říkají „velcí spojenci“? To je důležitá otázka, kterou bychom si měli klást sami.

ČTĚTE TAKÉ:

Definitivní odpověď samozřejmě nedostaneme už proto, že rozvědky nejsou z definice tiskovými agenturami, ale tajnými službami. Přesto se člověk neubrání jistým spekulacím. Když pozoruje, jak rozdílně reagují na ruský postup státy spíše severní (Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko) a státy spíše jižní (Česko, Slovensko, Maďarsko), může si říkat zhruba tolik.

Buď mají jejich rozvědky zcela rozdílné informace. Nebo mají v zásadě stejné informace, ale různě je vyhodnocují – ti první jako hrozbu i důvod k poplachu, ti druzí jen jako menší znepokojení. Nebo  vyhodnocují ty informace podobně, ale vlády ty analýzy interpretují různě. Nebo rozvědky nemají věrohodné informace vůbec, spoléhají se pouze na zprávy „velkých spojenců“ a vlády se chovají podle tradičních národních či ideologických vzorců.

Těžko říci, která varianta je horší. Ale měli bychom se důrazně ptát, zda správnou odpověď znají alespoň naše politické elity – prostě lidé ve vedení země, kteří mají ústavní pravomoci rozvědku úkolovat a její analýzy číst. Tito lidé by se měli rozvědky ptát ne spekulativně, ale kategoricky s jasným cílem: Máte potřebné informace z východní Ukrajiny? Jste schopni je jednoznačně interpretovat? Liší se tato interpretace od toho, co říkají spojenci?

Jsou to důležité věci. A nejenom proto, aby český prezident dokázal odpovědět na štiplavou otázku.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.