Strana přitom neměla špatně rozdané karty. Těšila se značné podpoře ve velkých městech, podporovali ji liberálně smýšlející voliči na obou stranách politického středu. Její největší potenciální konkurent – občanští demokraté – jsou stále rádi, že jsou rádi, a bojují o holé politické přežití. A na slabších místech se TOP 09 mohla opřít o Starosty a nezávislé. Přesto nic.
ČTĚTE TAKÉ: |
Druhé kolo neúspěch Topky v senátním klání jen podtrhlo, rozhodnuto bylo vlastně už po tom prvním. A právě tam se možná skrývají některé odpovědi na otázku, proč to pro stranu dopadlo tak špatně. V řadě obvodů totiž kandidáti strany neměli finále ani na dosah. Ať už jde o čtvrtá místa (Cheb, Plzeň či Příbram), pátá (Frýdek-Místek, Hradec Králové či Rychnov nad Kněžnou) či šestá (Brno-Město). A mezi největší propadáky patří Žďár nad Sázavou či Ostrava-město, kde kandidáti Topky končili hluboko v poli poražených, a Vyškov, kde čtvrté místo bylo zároveň předposlední, a to navíc jen těsně. No a korunu tomu dal Přerov, kde kandidát TOP 09 skončil se značným odstupem až úplně na chvostu.
Na výsledku se mohla projevit i nedávná pražská přestřelka mezi dosluhujícím primátorem Hudečkem a jeho soupeřem Vávrou, která skončila jejich nuceným odchodem ze strany. To ovšem až ve finále a ani to nemá cenu přeceňovat. Fiasko strany je zřejmě způsobeno několika faktory. A kupodivu některé si na první pohled protiřečí. Strana je na jednu stranu ideologicky velmi rozkročená – označuje se za pravici, prosazuje ale mnohé levicově-liberální teze – a zároveň se v kampani hodně vymezovala, konkrétně ve vztahu ke komunistické minulosti a bagatelizování zločinů této éry a jejích exponentů. Výsledkem ovšem je, že místo přivábení co největšího počtu voličů a uspokojení těch, kteří žádají co největší profilaci, je u TOP 09 v přehledu získaných senátních křesel nula.
A pominout nelze ani nepříliš šťastný výběr kandidátů. Typickým příkladem byl obvod Praha 1, kde se snažil o další comeback v dalším politickém triku snažil Martin Bursík – a pohořel už v rozstřelu. Voliči ho zjevně spíš než za známého a zkušeného považovali za provařeného. Jistým ponaučením pro TOP 09 by mohlo být, že zásahy shůry – neboli intervence šéfa strany Karla Schwarzenberga, který Bursíka protlačil – vždy nefungují. Což je koneckonců do značné míry i případ primátora Hudečka.
Hned potom, co si v Topce rozeberou nelichotivé výsledky právě skončených obecních a senátních voleb, ale stranu čeká naléhavý úkol. Starostové a nezávislí dávají vcelku jednoznačně najevo, že v dalších hlasováních už s TOP 09 nechtějí jít. A dva roky zbývající do krajských voleb nejsou až tak dlohou dobou. Závisí jen na straně samotné, jak dokáže svého potenciálu – včetně toho lidského, který se třeba skrývá na lokální úrovni – využít.
