Je tak snadné rozhněvat se na líné zaměstnance nebo parazity živnostníky. Jenže emoce, jak už to bývá, znemožňují věcnou rozpravu.
Premiér Bohuslav Sobotka říká, že živnostníci odvádějí do systému veřejného zdravotního pojištění méně, než z něj čerpají – ale neukázal žádnou studii, žádná čísla. Oponuje mu ODS: „OSVČ platí dvojnásobek, než kolik čerpají“. Ta čísla má snad od velkých pojišťoven, – ale přesto jde o zhola demagogický argument. Všichni, zaměstnanci i podnikatelé, platíme mnohem víc, než spotřebujeme. Z prostého důvodu: nejvíce péče potřebujeme v prvních a zejména posledních letech života. Celý produktivní život de facto platíme, v dětství a ve stáří čerpáme. To je logické uspořádání – a všem, kteří volají „já si nedovolím být nemocný“, připomeňme: drahá onemocnění, včetně rakoviny či nemocí srdce a cév (na které umírají čtyři z pěti lidí) se neptají: Jsi živnostník, nebo zaměstnanec?
Podobně lze mezi OSVČ důvodně předpokládat nižší nemocnost. Jenže i to je zcela irelevantní: nemocenská se platí ze sociálního, nikoli zdravotního pojištění. A těch pár paralenů či antibiotik z normálního marodění má na hospodaření pojišťoven v zanedbatelný vliv.
Problém se jmenuje jinak: samostatně výdělečně činní platí pojištění jen z poloviny svého základu daně, ostatní z celého. Tedy ačkoli všichni dostáváme stejnou péči, jedni platí za zákona polovinu než ti druzí. Což je, marná sláva, problém, možná dokonce ústavní problém. Proč má jedna skupina výdělečně činných platit poloviční pojištění na zdravotní péči?
Věcně mnoho důvodů nenajdeme, de facto žádný. Chceme-li podporovat živnostenský stav – k čemuž je mnoho velmi dobrých důvodů – neexistuje argument, proč by to mělo být skrze zdravotní pojištění. Lidé stojící na vlastních nohách jsou pilířem stability, nedají se tak snadno „ohloupnout“ ideologií nebo sliby sociálních dávek. Ale tato podpora ať se děje skrze paušály, odpočty či další nástroje usnadňující byznys.
Jenže v tu chvíli do hry vstupuje politika. Ministr financí Andrej Babiš cítí, že kvůli elektronickým účtenkám se proti němu šikuje hlasitá fronta, a nechce otevírat druhou bojovou linii. Protože volby u nás rozhodují dojmy. Pokud narovnáváte zjevnou nespravedlnost (poloviční pojištění) nejste „spravedlivý“, ale „chystáte hon na živnostníky“.
