Základní otázka zní, zda nám tyto party nenastavují nepříjemné zrcadlo. Kdo říká, že slušná společnost se jimi a jejich tématy zabývat nemá, bývá často překvapen. Třeba úspěchem hnutí Pegida v Německu nebo Národní fronty ve Francii.
Le Penová svolává do Prahy své spojence |
Úspěch Le Penové nespočívá v tom, že oslovuje deprivanty. Zrcadlo nastavuje jinde. Proč pro ni jako prezidentku hlasovala čtvrtina francouzských homosexuálů a sedmina Židů? Inu proto, že v ní cítí ochranu.
Ano, je užitečné pohlížet na tyto party s podezřením, zajímat se o to, nakolik jsou financovány z Ruska a nakolik odrážejí Putinovu agendu. Ale to nic nemění na podstatě jejich úspěchu – stávají se stranami hájícími zájmy menšin ve stále islámštější západní Evropě.
To není téma ani pravicové, ani levicové, ani fašounské. Je to téma životního zájmu komunit, k jejichž ochraně se Evropa zavazuje, ale ten závazek naráží na závazek k multikulti politice, jejíž zájmy jsou jiné. Party, které to tvrdí, nemá smysl vytěsňovat, ale má smysl jim konkurovat. To ale musí tradiční strany přesvědčit voliče, že to s ochranou evropských hodnot myslí vážně.
