Rovina politická: dle 63. článku ústavy takovýto akt vyžaduje spolupodpis předsedy/člena vlády a vláda je za tento akt odpovědná. Vzniká nám pikantní ústavněprávní svízel: vláda je ústavně odpovědná za čin ústavně neodpovědného prezidenta.
Rovina osobní: proč to Zeman dělá? Protože chce, může, protože ho to baví. Podobně zlovolné škodění mu zjevně přináší blaho, jehož se mu v životě asi příliš nedostává. Intelektuálové soptí: „Jak může člověk, který přivedl do vlády Jana Kavana, na Úřad vlády Miroslava Šloufa a na Hrad Zdeňka Zbytka a Vratislava Mynáře, kádrovat Jiřího Fajta?“ Zeman se bude nad tím virválem tetelit rozkoší.
Rovina akademická: jmenování profesorů prezidentem je monarchistický přežitek. V naprosté většině kulturních zemí nejste profesorem státním, ale profesorem v Berkely, na Stanfordu nebo v Edinburghu. Je to rozumné a logické: být profesorem andragogiky na ÚJAK nebo na Vysoké vojenské škole pedagogické je něco úplně jiného než být byť “pouhým docentem” matematiky na Univerzitě Karlově.
Naši profesoři tato tzv. funkční místa nechtěli, naopak bojovali za ponechání pompézního jmenování hlavou státu a doživotní nápis profesor na vizitce. Teď sklízí plody.
Jsme zvláštními pokrytci: požadujeme naprostou nezávislost akademické sféry, ale zároveň chceme aby profesorský titul udělovala hlava státu. A tak máme co jsme chtěli: místo prezidentské slávy profesorskou ostudu.
