V prvé řadě: máme bohužel již empiricky potvrzeno, že strach koření ve zprávách a propagandistických videích Islámského státu. Názor 87 procent obyvatel Česka „IS je hrozbou pro mír ve světě“ sice nevyžaduje nějaké enormní intelektuální úsilí, ale bohužel ukazuje, jak intenzivně dění na vzdáleném Blízkém východě vnímáme.
A pokud 72 lidí ze sta považuje Islámský stát za hrozbu přímo pro bezpečnost České republiky, je to důkazem velikého strachu. Strachu, s nímž bohužel musejí politici nějak pracovat.
Takřka tři čtvrtiny „našinců“ se bojí islamistů a odnášejí to paradoxně lidé, kteří před těmi islamisty prchají. V tomto kontextu je opatrnický přístup vlády vlastně takřka státnický: ačkoli jde o vládu v podstatě populistickou a opatrnou, v tomto punktu jde proti strachu svých voličů. Schází jediné: vysvětlovat, že uprchlíci neřežou hlavy, ale prchají.