Demolice v Horním Slavkově – Schlaggenwaldu – byla obvyklým projevem běžného barbarství komunistického státu. Neschopnost udržovat cokoli složitějšího v dobrém stavu se mísila s ideologickou averzí vůči církevním (a aristokratickým a německým) památkám. Mnohé se za čtvrt století opravilo, ale na mnoha místech devastace trvá, není vyloučeno, že se některá další – v Horním Jiřetíně – z jiných důvodů chystá.
Nyní ostrý střih. Zničení – pravděpodobné – Ba’alova chrámu v syrské Palmýře je samozřejmě jiná liga. Antický chrám je hodnota jaksi celosvětová a jeho vražda zasahuje kulturní lidstvo přímo v jeho srdci. Tedy snad. Neboť můžeme se přít o čemkoli, ale některé věci by měly být jasné. Existuje vražda biologická a existuje i vražda kulturní. Ta první likviduje lidské životy, ta druhá paměť. Jde vlastně o druhou smrt, neboť se jí ničí dílo, které má člověka přežít.
Džihádisté vyhodili do vzduchu starověký chrám v Palmýře |
Fanatici a ničitelé jsou multirasoví a nadnáboženští. Islámský stát se podobá ruským bolševikům v prvních letech revoluce, kdy imámové Lenin a Trockij vyhlásili válku ve jménu svaté revoluce (džihádu) a se vším patosem a zápalem šli bořit starý, hříšný a reakční svět. Byli odhodlaní ho třeba i přivést do pekel, jen když se v jeho plamenech zrodí nový. Čím více se jich tzv. kulturní svět děsil a štítil, tím byli spokojenější. Hrůza byla jejich spojencem a děs a hnus nejlepší propagací. Kolik jen vzdělaných a slušných lidí v tom vidělo naději a příslib budoucnosti...
Islámský stát zničil 1500 let starý klášter v Sýrii. Za pomoci buldozerů |
S bolševiky se civilizovaný svět nakonec nějak naučil žít. Sovětský svaz, který byl dědicem onoho strašného počínání, se stal „normálním státem“ a mnozí v něm dnes nevidí velký rozdíl od toho, kde vše zůstalo při starém. Nakonec se zhroutil, ale cosi z něj žije dál.
Zničená radnice v Horním Slavkově je jen nepatrný střípek toho „globálního příběhu“. Jaký bude ten, který se odehrává v syrské Palmýře?