Zejména proto, že zemědělská půda je životním prostředím pro půdní organismy a závisí na něm suchozemská společenstva. Představuje i významný prvek kulturní krajiny a musíme ji proto chránit se značným výhledem do budoucna, a to jak proti jejímu ničení, tak proti neuváženým záborům.
Novela zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu si kladla za cíl zlepšení ochrany zemědělského půdního fondu. Byla dlouho očekávána, nicméně doposud nebyly vydány prováděcí předpisy, takže dopad některých částí novely lze jen těžko posoudit. Veřejnost nejvíce zajímají změny ve výpočtu odvodů za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, a to hlavně v souvislosti s výstavbou rodinných domů, garáží, kde se obávají prodražení. Naše radnice dosud neřešila žádost, která by v tomto směru byla problematická.
Výše odvodu závisí především na kvalitě půdy a roli dále hraje, zda je ovlivněn některý z faktorů životního prostředí. Pokud ano, vynásobí se základní cena příslušným koeficientem, je-li ovlivněno více faktorů, tak tím nejvyšším. Nakonec se cena vynásobí koeficientem třídy ochrany, čímž dostaneme cenu za 1 m2.
Na území Prahy 12 se nacházejí zemědělské půdy ve všech třídách ochrany, včetně ploch, určených platným územním plánem k zástavbě.
Daniela Rázková, starostka Prahy 12, hnutí Změna pro Prahu 12
V zákoně jsou vyjmenovány případy, pro které není souhlas třeba (§9), a dále případy, kdy se souhlas vydává, ale neplatí se odvod (§11a). Souhlas není třeba a neplatí se tedy ani odvod např. pro stavby na nezastavěné části stavebního pozemku, ani pro stavby v zastavěném území o výměře do 25 m2 včetně souvisejících zastavěných ploch nebo stavby v zastavěném území pro bydlení, umísťované v proluce do půl hektaru.
Souhlas je naopak třeba a nově se platí odvod u staveb pro bydlení mimo zastavěné území. Zde se platí odvod za plochu, potřebnou pro stavbu a související zpevněné plochy. Pro konkrétní představu uvádím, že na území Prahy 12 se nám nepodařilo nenalézt plochu, kde by výše odnětí tvořila zásadní částku v poměru k ceně stavby. Při prověřování ploch s funkcí čistě obytnou jsme pak dospěli k nejvyšší (navíc výjimečné) ceně 58,98 Kč/m2.
K vyšším částkám na m2 bychom dospěli, pokud by stavba byla umístěna do zvláště chráněného území, významného krajinného prvku, územního systému ekologické stability nebo ochranného pásma vodního zdroje II. stupně. Zde se totiž při výpočtu odvodů používají nejvyšší koeficienty. Toto by platilo například v ochranném pásmu vodního zdroje vodárny Podolí, kde by se základní cena násobila koeficientem 10. V některých místech podél Vltavy se pak nacházejí půdy v I. třídě ochrany zemědělské půdy. Výpočet odvodu by zde vypadal následovně: základní cena 14,02 Kč/m2 x koeficient 9 = 1261,80 Kč/m2.
Nově se například neplatí odvod za zábor zemědělské půdy pro cyklostezky a pozemní komunikace ve vlastnictví státu. Pokud by však městská část budovala místní komunikaci, odvod by platila.
Lze tedy říci, že pokud jde o odvody za odnětí zemědělské půdy, neočekáváme na naší městské části zásadní problémy. Budování velkých skladových hal apod. na kvalitní zemědělské půdě, které by zákon prostřednictvím odvodů měl omezit, se u nás nepředpokládá. Hnědozemě v I. a II. třídě ochrany se kromě nivy řeky Vltavy nacházejí ještě v oblasti Cholupic a Točné, především v blízkosti silničního okruhu.
Pochopitelně se přeji, abychom byli tak trochu jako Holanďané a krajina zůstala tak, jak je v platném územním plánu. Zde totiž nejsou plochy určené pro zástavbu a měla by zde být i nadále zachována orná půda.
Také si přeji, abych mohla v pohodě projíždět kolem Vltavy směrem na Zbraslav, ale i jinam a vidět kolem sebe krásnou přírodu plnou života a spokojených lidí.
