Sociální demokracii bohužel postihlo „oranžové tsunami“, když před sedmi lety obsadila všechny kraje a s nimi i krajské rozpočty, respektive rozhodování o regionálních dotacích. Už tehdy se dalo čekat, že velké peníze zplodí velké pokušení a sociální demokraté budou skandály následovat své občanské bratry. Situace je v některých oblastech takřka zoufalá: lokální instituce jako Regionální operační program Severozápad či Krajská zdravotní dosáhly celorepublikové proslulosti. A zplodila i takovéto bizarnosti: když v Ústeckém kraji ČSSD vyjednávala o krajské koalici s KSČM, měli komunisté požadavek: Ať socialisté zaručí, že nikdo z jejich nebude trestně stíhán...
I proto je čím dál rozšířenější názor, „čert nám byl ty dotace dlužen“. Při pohledu na to, kolik zjevných malérů zplodily, by tomu člověk dal málem za pravdu – a to nemluvíme o většině průšvihů, o nichž se nikdy nedozvíme. Zlem však nejsou dotace samy o sobě. Důvod je konkrétnější: vznik čtrnácti samosprávných celků a zejména politické rozhodnutí evropské peníze rozkrást, pardon, rozdělit v krajích.
Nejen kancelář. Policisté hejtmanovi Rozbořilovi prohledali i bankovní schránky |
V prvním rozpočtovém období jsme si prosadili celých šestadvacet operačních programů. To aby měl každý region svoje peníze, z nichž bude sát jen on sám. Měli jsme sedm lokálních programů, k tomu Praha hned dva, a dalších sedm pro přeshraniční spolupráci. Celé Česko je přitom jen o malinko větší než Bavorsko, jedna ze 16 spolkových zemí! Populačně jsme dokonce o pětinu menší, přesto máme čtrnáct pidi mocenských středisek, která bez velké kompetence musejí rozhodovat o školství, ale přitom chtějí zejména rozhodovat o penězích. Ostatně střet Bohuslava Sobotky s Michalem Haškem je v jedné rovině přesně takovýto – centrum versus kraje.
Je dobré si pamatovat, že dotace ze slušného člověka zloděje neudělá, ODS nekrade víc než ČSSD, a kdyby náhodou ANO ovládlo kraje, octne se ve stejných problémech. Co s tím? Jelikož krajskou samosprávu už nikdo nezruší, tak musíme doufat v jediné: budeme čím dál bohatší, do evropské kasy budeme spíš platit než z ní dostávat.