Teď nejde o paradoxy či o klišé, ale o vážný soudní proces – téměř deset let po Litviněnkově vraždě pomocí čaje otráveného radioaktivním poloniem. Britský soud pachatelství dvou ruských agentů potvrdil, což moc nepřekvapí. Zato našince překvapí, jak se k tomu staví většina hlasů na webových diskusních fórech.
Jako lidé ovlivnění sledováním Jamese Bonda. Ale především jako lidé, kteří si z fiktivního Bonda vzali jen takové poučení, že v branži tajných služeb se agenti prostě zabíjejí. Že studená válka už skončila? Kam s tím na nás, vědoucí. Z toho pak plyne závěr: pokud byl Litviněnko přeběhlík (jako že skutečně byl, když v roce 2001 požádal v Británii o azyl),
K TÉMATU: |
Rusové se pak prostě postarali o to, aby dostal, co přeběhlíkovi patří. Psovi psí smrt, říkalo se kdysi. Teď se říká, že Britové, Francouzi, Američané či Izraelci by se v analogické situaci nezachovali jinak. Proti tomu lze namítnout asi tolik. Litviněnko samozřejmě nebyl Mirek Dušín. Ale nebyl to agent ohrožující něčí životy a byl to britský občan. Už proto je soudní verdikt zajímavý.
Není pochyb, že Litviněnko byl zavražděn a že vrahy byli agenti FSB Andrej Lugovoj a Dmitrij Kovtun. Ale zásadní otázka zní jinak: Měli ti dva oficiální „povolení zabíjet“? Byla vražda schválena Nikolajem Patruševem (tehdy šéf FSB, dnes šéf ruské Bezpečnostní rady) či přímo prezidentem Putinem?
Soudce Robert Owen říká, že zřejmě ano. Na tom „zřejmě“ se točí celá putinovská lobby v Evropě i u nás. Není-li přímý důkaz (což v této lize odpovědnosti státu za činy tajných služeb není prakticky nikdy), britský soudce si spekulace mohl odpustit. Ale už samotná doložená fakta stačí k tomu, aby ruský stát potahován k zodpovědnosti byl. Nebo snad ruský stát neodpovídá za činy svých agentů na území jiných suverénních zemí?
Někdy bývají evropské státy, justice i exekutivy dost čilé. Třeba chtějí-li stíhat představitele Izraele za tvrdé zákroky ve válkách či proti palestinským teroristům, tedy v situacích, kdy jde o sebeobranu a záchranu životů napadených. Budou takhle čilé vůči Rusku, jde-li o „povolení zabíjet“ občany EU na území EU?
