Prostřednictvím CZT je na jedné straně zabezpečen bezporuchový provoz centrálních zdrojů tepla a tepelných rozvodů, na straně druhé bezporuchové dodávky tepla a teplé vody pro konečné spotřebitele. Dodávky jsou v souladu s tzv. energetickým zákonem a zákonem o energii, který vytyčuje povinné měření limitů emisí, měření účinnosti kotlů i pravidelné revize. Proti domovním kotelnám na plyn, u kterých není měření emisí povinné, CZT přináší řadu výhod, z nichž největší je přínos z hlediska ekologie, dále dává možnosti na využití např. kogeneračních jednotek apod. Tímto umožňuje snížení nákladů na výrobu tepelné energie.
Výhodou pro občany je, že v ceně tepelné energie jsou pouze ekonomicky oprávněné náklady usměrňované Energetickým regulačním úřadem s cílem nenavýšení celkových investic. Samozřejmostí je, že o nákladech na dodávku tepla pro obyvatelstvo je každoročně informována valná hromada a ceny jsou zasílány ke kontrole na ERÚ.
Na samosprávy jednotlivých objektů jsou zasílány zúčtovací doklady, v nichž provádíme i porovnání za tři roční období.
Dodávka tepelné energie pro vytápění a ohřev teplé vody funguje na základě smluvního vztahu. Každoročně je odběratel informován o cenách na kalendářní rok v cenovém ujednání, které odsouhlasí svým podpisem. Odběratel za každé své odběrné místo sdělí dodavateli tepla předpokládané roční odběry (aktualizované po případném zateplení budovy, výměně oken apod.), neboť celkové množství dodaného tepla v lokalitě má také význam pro cenu tepla. Předpoklad tohoto množství je důležitý pro objednání placené kapacity k dodávce zemního plynu. Přesto, že je součástí smlouvy samostatná každoročně aktualizovaná příloha s technickými parametry odběrného místa, odběrovým diagramem apod., odběratelé zatím nebyli příliš vstřícní.
Občas se setkáváme s kritickými poznámkami, že domovní kotelny mají nižší ceny. Odběratelé si ale často neuvědomují, že v nové nabídce počítají pouze s výší nákladů na palivo a ostatní náklady nekalkulují do ceny tepelné energie (např. v případě bytových domů - investice hrazená z fondu oprav, provozní náklady hrazené jako služby spojené s užíváním bytů apod.). Takovýto způsob porovnání cen je chybný a nevede k očekávanému výsledku. Domovní kotelny naopak negativně ovlivňují zdraví zvýšením emisní zátěže v okolí. Jejich nestrannou výhodou je, že není možnost kontroly ceny ERÚ a není dána povinnost průkazného měření emisí.
S cílem snížit zátěž na životní prostředí a také cenu za tepelnou energii bylo v roce 2014 rozhodnuto o přechodu z parního vytápění na vytápění teplovodní a současně z paliva LTO na zemní plyn. Dále byl snížen výkon těchto kotlů řádově o cca 30%.
Pro zajištění vysoké stability a snížení finančních nákladů na vytápění uvedla společnost Městská tepelná zařízení koncem loňského roku do provozu vysokoúčinné zařízení na kombinovanou výroby elektřiny a tepla tzv. KOGENERACI typu KJ TEDOM QUANTO o tepelném výkonu 1792 kWt a el. výkonu 1560 kW elektřiny. Jedná se o systém kogenerační jednotky se spalovacím motorem na zemní plyn, která vyrábí elektřinu a současně umožní produkci tepelné energie. Na tuto výrobu bylo ministerstvem průmyslu vydáno Osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla o vyšší celkové účinnosti než je 92% Tím se předpokládá snížení ztrát minimálně o 15% Hlavní předností je úspora primární energie potřebného paliva na výrobu této elektřiny a tepla ve výši nejméně 25 % oproti oddělené výrobě. A znovu můžeme hovořit o ekologickém přínosu.
Další výhodou je možné snížení nákladů na opravy a hlavně snížení ceny tepelné energie, která je v roce 2015 proti roku 2014 nižší cca o 100 Kč za 1GJ. Dispečink společnosti sleduje a řídí provoz jednotlivých domovních předávacích stanic v lokalitě Benešova. Když se objeví porucha, je možné ji odstranit často dříve, než si jí vůbec uživatel všimne.
Poměrně vysoké úspory v řádu minimálně 20% - 30% naskýtá výměna oken, zateplení fasád a střech – tzv. zregulování objektů, které spočívá ve snížení tepelného příkonu (tepelných ztrát), a to přepočtem a přenastavením regulace na jednotlivých stoupačkách, armatur u radiátorů, přenastavení TRV, nastavením výkonu čerpadel v objektech a vyvážení rovnoměrnou distribucí tepelné energie do topných těles. Většina odběratelů plní ustanovení vyhlášky 193/2007 tím, že namontovala termostatické regulační ventily, ale tyto nejsou přestavené na sníženou tepelnou ztrátu. Nevyregulováním (přednastavením) regulačních prvků horizontálních rozvodů a vertikálních stoupaček uvnitř objektu může docházet k problémům - tělesa špatně topí, termostatické regulační ventily šumí a vynaložené prostředky ztrácejí smysl. Naopak řádným vyregulováním otopné soustavy uvnitř objektu včetně zpracování takzvané regulační zprávy dojde k vyšší úspoře, než jsou finanční náklady na zateplení.
Petr Hostek, starosta Benešova, ČSSD
