Politika se dá dělat čestně a slušně, nemusí to být jen svinstvo, znělo plným ‚Staromákem‘ |
Druhá strana je neméně excitována, od hradních ideologů slyšíme plamenné řeči o Majdanu a nenávistné zesměšňování odpůrců Hradu jako přihlouplých a zoufalých fanoušků Karla Schwarzenberga. Obojí je zjevně přehnané a rétorika obou stran ze všeho nejvíc připomíná komunisty vyžadující konformitu se „správným“ názorem. V padesátých letech byla „normalita“ traktována heslem Kdo nejde s námi, jde proti nám a velmi výstižně to zformuloval i Gustáv Husák, když vyhlašoval normalizaci: Nech odpadne, čo je kolísavé...
Stačí pár hodin neviset na internetu a sociálních sítích a jednomu hned přijde, že se vlastně nic přelomového neděje, rozhodně neprožíváme žádnou revoluční situaci, kdy se lámou charaktery a zápasíme o osud republiky. Skupina politiků, umělců a inteligence uspořádala své vlastní oslavy státního svátku a vyzývá k bojkotu Hradu. Mají k tomu nejen pádné důvody, ale hlavně na to mají právo.
Kdyby se ale občanští aktivisté trochu zamysleli, museli by dojít k faktu, že zahraniční politiku řídí vláda, a tedy největší díl rozhořčení se má dostat panu Sobotkovi a spol. Oni totiž mají nejen oprávnění, ale i prostředky na to, aby prezidenta republiky v jeho excesech umravnili. Zjevně se jim ale nechce. Miloš Zeman není příčinou „všeho zla“.
Nicméně hradní ekipa je opravdu velice žalostným vzorkem naší společnosti, ve lhaní, vymlouvání a urážení se jí v téměř stoleté historii republiky jen tak něco nevyrovná. Spíš než na rozhořčení je ale čas na přemýšlení, jaká opatření učinit, aby se podobné opilecko-egomaniacké epizody neopakovaly. Rozhodně bychom ale neměli ty, kdo z nějakých důvodů bojkot Miloše Zemana odmítnou, „vylučovat z národa“. Je to jednak směšné a pak to jen ukazuje, nakolik jsou podobné protesty spíš než kritikou výletem do psychiky mravně rozhořčených.
  |
Stejně jako ten, kdo veřejně odmítá Miloše Zemana, automaticky není frustrovaný volič pana Schwarzenberga, ani každý, kdo na Hrad šel, není kolaborant. Chceme-li situaci zlepšit, tlačme na všechny čtyři ústavní činitele, kteří se slouhovsky omlouvali Pekingu. Bez nálepkování.
