Lidovky.cz

KAMBERSKÝ: Zemanovy šachy. Nepodceňujte staré politické profesionály

Názory

  10:37
PRAHA - Prezidentské klání je dlouhá, strategická bitva. Potřebujete lidi, peníze a plán – plán, jenž běží na mnoha frontách. Zejména tím posledním tady zatím disponuje jediná síla: ti, jimž vyhovuje Miloš Zeman.

Prezident Miloš Zeman. foto: ČTK

Vzpomeňme na volby roku 2010, kdy zázračně vyhrál pravý střed. Pravice posílila díky strategickému plánu na novou partaj, naopak hlasy vlevo se podařilo rozmělnit. Unavená pravice posílila novým projektem (TOP 09), ale v pozadí byly i rafinovanější šachy. Zejména Strana práv občanů – Zemanovci, která získala přes čtyři procenta hlasů.

Smysl byl od počátku jednoznačný: sebrat hlasy sociální demokracii (ta s 22 procenty zvítězila jen o prsa). Kdyby měla bývala těch procent dvacet šest, vypadalo by – i díky přepočtu hlasů na mandáty, který nahrává velkým stranám – skládání vlády možná úplně jinak.

PETRÁČEK: Pozor, mluví Zeman. Je vláda schopná odpovědět na projev prezidenta?

Podobný příběh jsme zažili při druhém zvolení Václava Klause prezidentem. Toho podporovala jen pravicová menšina, vládní zelení se přidali k levici. Blok zelení–ČSSD–KSČM měl jasnou převahu, přesto byl nakonec zvolen Václav Klaus. Jak se to stalo? Našla se jakási Jana Bobošíková, jinak Klausovi blízká persona, která se stala kandidátkou komunistů. Tím pádem byly komunistické hlasy ze hry, resp. zabránily Švejnarovu zvolení...

Podobný příběh můžeme čekat u příští volby hlavy státu. Klausovi i Zemanovi můžeme vyčítat mnohé, ale rozhodně jsou největšími profesionály moci. A jsou schopni, na rozdíl od oponentů, hrát na několika šachovnicích zároveň.

Počínaje tím, že v případě odchodu Petra Fialy z čela ODS by nové vedení bylo schopno podpořit Miloše Zemana (či někoho z jeho stáje). Stejně tak se může hodit nějaká nová „Bobošíková“, která ukradne hlasy nebezpečnému sokovi. Nebo v případě, že by zdravotní stav nedovolil hlavě státu ucházet se o mandát, nahradit jej na poslední chvíli nějakým názorovým a snadno řiditelným klonem.

V takových chvílích se nějaký bílý kůň vždy hodí. Jeden takový se už rýsuje. Jistý politolog, v Německu usvědčený jako plagiátor, byl donedávna lidu takřka neznámý. Najednou je ho plná televize, má svůj takřka vlastní institut, na Parlamentních listech vyhrává vpravdě nečekanou anketu „O nejoblíbenějšího intelektuála“. A ejhle, na svátek republiky dostane metál Za zásluhy o rozvoj vzdělání. To bude legrace, až rektorům, studentům i profesorům vypálí rybník plagiátor Petr Robejšek.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.